Ivan Binar: Holátko
Zjara se vrátili z kdovíjakých toulek a znovuobjevili svoje staré, opuštěné hnízdo na hrušni, která hrušky neplodí, jenom vykvete a dost. Je to okrasná městská hrušeň, hrušky jsou tu nežádoucí, padaly by chodcům na hlavy a na zaparkovaná auta. Hnízdo je rozdrbanější než loni, když z něj vyvedli dvě zdatná mláďata.
Hřivnáči nejsou zrovna nejlepšími staviteli. Měli se k sobě jako dva holoubci a pak se jim narodilo vejce; jenom jedno jediné, obvykle bývají dvě.
Čtěte také
Třeba byly dvě a jedno jim ukradla straka zlodějka. Potlouká se jich tu spousta a na cizí vejce mají spadeno; stejně jako lidé, jako my. Jisté je, že se jednou zrána vyklubalo z vejce holátko se zobáčkem lačně dokořán.
O letní neděli v podvečer jsme se vraceli z Bílé hory, vybojovali jsme tam tentokrát vítěznou bitvu s šašlikem. Odehrála se v gruzínské restauraci, šašlik byl poražen a my nasyceni. U našeho domu v Holešovicích stáli na chodníku dva kluci s jednou bezmotorovou koloběžkou, hleděli pod hrušeň a tvářili se bezradně. Na placatém kameni se choulilo neopeřené ptáče, holátko hřivnáčátko z hnízda vypadlé. Taky jsme se začali tvářit bezradně. Tak dlouhý žebřík, abych dosáhl až k hnízdu, nemáme.
Zvíře v nouzi
Čtěte také
A i kdybychom takový měli, co když je z bůhvíjakých důvodů z hnízda vystrnadili vlastní rodiče? Bez jejich péče by ptáče tak jako tak zahynulo. Když jsme ty dva chlapce oslovili, zdráhali se promluvit, ale na obrazovku chytrého telefonu pomocí překladače napsali: Byl na chodníku, dali jsme ho na kámen, aby se mu nic zlého nestalo. – Byli to Ukrajinci na útěku před válkou, objevovali Prahu, svůj nový domov.
Stáli jsme nad nebohým holátkem a nevěděli, jak mu pomoci. Takhle to přece nemůžeme nechat, chodí tudy nerozumná psiska dychtící po nevšedních zážitcích; taky by to ptáče bez pomoci mohlo hladem zahynout…
Naštěstí šla tudy energická dáma, okamžitě pochopila situaci a věděla si rady: na pomoc zavolala Zvíře v nouzi. Zvíře v nouzi rozhodlo: Nekrmit, nenapájet, dát do krabice a počkat. Přijedeme. A skutečně, pro holoubátko si zanedlouho přijeli. Na stanici pro záchranu zvířat dostane antibiotikum a veškerou péči.
Tak nevím, jak by to dopadlo bez těch kluků s koloběžkou, které sem válka přivála z Ukrajiny, aby tu s námi zachraňovali z hnízda vypadlá ptáčata…
Autor je spisovatel
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
