Írán odmítá zastavit výrobu obohaceného uranu

Soltanieh prohlásil, že rozhodnutí jeho vlády pokračovat v tomto procesu a v dalším vývoji a výzkumu jaderné technologie je "nezvratné".

Právě v té chvíli ovšem zasedali v Berlíně ministři zahraničí stálých členských zemí Rady bezpečnosti - Spojených států, Ruska, Číny, Francie a Británie, aby se poradili o společném dalším postupu pro případ, že Írán nebude s omezením svého jaderného programu souhlasit. A americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová o tom vedla ještě před schůzkou ministrů separátní rozhovor s německou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Výsledkem berlínského setkání zástupců stálých členských zemí Rady bezpečnosti a Německa byl ještě odpoledne jednoznačný požadavek, téměř ultimátum: Írán dostal 30 dnů na to, aby se vrátil k jednání o svém jaderném programu, nechce-li riskovat mezinárodní izolaci. Diplomaté ovšem zdůraznili, že stále věří v rozumnou dohodu a že žádná taková opatření konec nebudou zapotřebí.

Je jasné, že světové mocnosti berou otázku dalšího íránského jaderného programu velmi vážně. Všichni si totiž dobře uvědomují, že Írán má možnost získat vlastní jaderné zbraně už během několika příštích měsíců, bude-li ve výzkumu pokračovat a proto nebezpečí, které by to znamenalo pro celý Blízký Východ, je velmi reálné, přestože íránští političtí představitelé takové úmysly soustavně popírají.

Světové mocnosti ovšem bohužel nejsou v názoru na další postup vůči Íránu jednotné. A projevilo se to už mnohokrát a ostatně není divu - postoj Spojených států jako hlavního spojence Izraele na Blízkém Východě se samozřejmě výrazně liší od postoje Ruska nebo Číny. Vedle vlastních velmocenských zájmů obou těchto zemí zde hraje úlohu zejména závislost Číny na energetických zdrojích z této oblasti. Jak Rusko, tak Čína mají přirozený ekonomický zájem udržovat co nejlepší vztahy s Íránem a nejsou proto ochotny zaujmout k pokračování jeho jaderného programu dost tvrdý diplomatický postoj.

Proto také Rada bezpečnosti OSN diskutuje o této otázce tak dlouho. Výzvu zabývat se íránským jaderným programem obržela oficiálně - od Mezinárodní agentury pro atomovou energii - už před měsícem a dávno předtím se o tom samozřejmě hovořilo mezi diplomaty neofiálně na různých úrovních.

Teprve ve středu ovšem Rada bezpečnosti dospěla k nějakému rohodnutí a alespoň symbolicky (po měsíci zvažování) vyzvala Teherán, aby ukončil proces obohacování uranu - do 30 dnů. Formulováno je to však jen jako "nezávazná" výzva Rady bezpečnosti, nikoli jako plnohodnotný požadavek její rezoluce, kterou by případně mohly podpořit nějaké konkrétní sankce.

O sankcích zřejmě nechtějí diplomaté v případě Íránu zatím vůbec mluvit. Obávají se - nejspíše právem - že v případě otevřeně vyjádřené hrozby vůči Teheránu by íránští činitelé přestali s okolním světem diskutovat vůbec, což by mohlo současné napětí v mezinárodních vztazích a oblasti Blízkého Východu ještě zhoršit. Toto vyčkávání však zjevně také nic neřeší a ve svých důsledcích by nakonec mohlo přivodit opravdovou pohromu, kdyby se Írán jednou rozhodl jaderné zbraně, které teď nejspíše získá, opravdu použít.

Americký velvyslanec u OSN John Bolton má za to, že středeční hlasování v patnáctičlenné Radě bezpečnosti "poslalo Íránu srozumitelnou zprávu" o tom, že "snaha popírat evidentní fakta o tom, co dělá, nevystačí". Je ale známo, že rada schválila text výzvy až po několikerých úpravách, které postupně snižovaly nároky na Teherán. Oproti původnímu návrhu dokumentu, který vypracovali zástupci Francie a Británie, obsahuje text ústupky, zařazené na podnět Ruska a Číny. Takže procedurálně zase nic nového.

Jak ale podotkl John Bolton, postoj světového společenství k Íránu je i zkouškou samotné Rady bezpečnosti. Existuje zde přece evidentní hrozba dalšího šíření jaderných zbraní a záleží jen na OSN, jak se k té věci postaví. Pokud proti té hrozbě nic nepodnikne, odsuzuje se sama do bezvýznaného postavení v budoucnosti.