Irák zřejmě dostane ještě jednu šanci, aby se vyhnul hrozícímu vojenskému konfliktu
Mimořádně složitou šachovou partii připomínají vrcholící diplomatická jednání o definitivním způsobu řešení irácké krize. Adjektivum definitivní je přitom na místě. Projevy a stanoviska všech, na jejichž postojích rozuzlení mimořádně složité situace záleží, mají jedno společné. Ze všech je cítit odhodlání, typické pro jakoukoliv vrcholící krizi. Jednoduše řečeno, vyhrává ten, kdo udrží nervy déle na uzdě a nenechá se úplně zatlačit do kouta.
Přesně do tohoto schématu zapadá středeční stanovisko Ruska a Francie, ke kterému se o den později připojila Čína. Tři z pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN, podpoření Německem, nestálým, ale beze sporu velmi vlivným členem vrcholného orgánu světové organizace, se nechali slyšet, že nedovolí schválení rezoluce, umožňující vojenské řešení irácké krize. Jasně odmítavý postoj, to ano, nikoliv však přímá hrozba užití práva veta, kterým Francie, Rusko a Čína v Radě bezpečnosti disponují.
Pohled na druhou stranu diplomatické barikády odhalí stejně rezolutní postoj, který však ještě není pověstným rázným bouchnutím dveřmi, i když k němu chybí už opravdu velmi málo. Měřeno jednotkami času, nikoliv týdny, nejspíš už pouze dny. Návrh další rezoluce Rady bezpečnosti, kterou by rády prosadily Spojené státy a Velká Británie, koluje v kuloárech Rady už druhý týden. Návrh, podporovaný ještě dvěma nestálými členy Rady, Španělskem a Bulharskem, je všeobecně považován za způsob, jakým by se čím dál pravděpodobnějšímu silovému řešení irácké krize dostalo žádoucího přikývnutí ze strany OSN.
Je krajně nepravděpodobné, že by páteční vystoupení šéfa zbrojních inspektorů v Iráku Hanse Blixe a jeho kolegy Mohammada Baradeje na půdě Rady bezpečnosti OSN zvrátilo misku vah ve prospěch jedné nebo druhé strany. Ještě na konci minulého týdne se zdálo, že další zpráva o dosavadním průběhu inspekcí vyzní pro Irák nelichotivě. Blixova vyjádření z posledních dnů ale naznačují něco jiného. Hodnocení sice bude kritické, nikoliv však do té míry, že by verdikt zbrojních inspektorů neponechával žádný prostor k rozdílným interpretacím.
V tom však veškerá podobnost s předchozími dvěma podobnými slyšeními končí. Zdá se, že si všichni stálí členové Rady bez ohledu na rozdílné postoje k řešení irácké krize uvědomují, že nelze donekonečna opakovat totéž představení, aniž by autorita OSN i jejich vlastní neutrpěla citelné šrámy. Proto už prakticky není slyšet prohlášení, že o řešení irácké krize musí rozhodnout teprve výsledek inspekcí. Členové Rady si zřejmě uvědomili prostý fakt. Na rozhodčí, rozuměj zbrojní inspektory, nelze přenášet větší odpovědnost, než jim přísluší.
Odpovědnost za to, jak bude krize v Iráku vyřešena, leží na Radě bezpečnosti, konkrétně na každém členu tohoto vrcholného orgánu OSN. Proto Čína, Rusko a Francie s hrozbou veta nespěchají. Proto se Británie snaží zprostředkovat kompromisní řešení v podobě rezoluce, která by triu odpůrců války v Iráku nabízela možnost na poslední chvíli změnit postoj bez ztráty tváře. Podle dostupných informací Londýn navrhuje, aby uvažovaná nová rezoluce nabídla Iráku skutečně poslední a časově přesně ohraničenou šanci, aby se zbavil všech zakázaných zbraní.
Čas, který by irácký režim dostal ke splnění požadavků OSN, by se dal ovšem počítat v řádu dnů, nikoliv týdnů. Britský návrh lze přitom považovat ze lehce modifikovanou ideu, se kterou před nedávnem vystoupila Kanada. Kanaďané navrhovali, aby Irák dostal ke splnění všech požadavků na odzbrojení čas do konce března. Většina zbývajících nestálých členů Rady bezpečnosti, jejichž postoj k hlasování o nové rezoluci je zatím nejistý, dala najevo, že právě kanadskou iniciativu považují za nejlepší východisko z krize.
K přijetí nové rezoluce je, jak známo, potřeba devíti z patnácti hlasů a žádné veto. Pro jsou v tuto chvíli Spojené státy, Velká Británie, Španělsko a Bulharsko. Proti jsou Francie, Rusko, Čína, Německo a Sýrie. Šestku zatím nerozhodnutých členů Rady tvoří Angola, Kamerun, Chille, Guinea, Mexiko a Pákistán. Teoreticky by právě hlasy této šestky mohly o přijetí rezoluce rozhodnout. Pokud se ovšem Francie, Rusko nebo Čína neodhodlají k použití veta.
Kromě horečné diplomatické aktivity existuje celá řada dalších signálů, že krize kolem Iráku opravdu vstoupila do rozhodující fáze. Vrcholící přípravy na případné vojenské řešení potvrzuje fakt, že americké a britské letouny, které monitorují bezletovou zónu na jihu Iráku, zdvojnásobily intenzitu letů. Přehlédnout nelze ani zprávy, jakou je výzva japonské vlády. Ta všem japonským občanům v Kuvajtu, Saúdské Arábii a Izraeli doporučila, aby území těchto států neprodleně opustili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.