Irácká krize ze švýcarské perspektivy

O něco však vláda Švýcarské konfederace v souvislosti s iráckou krizí přece jen požádána byla: o povolení k přeletu amerických letounů přes švýcarské území, které mělo platit pro (cituji) "několik nadcházejících měsíců." Reakce kabinetu byla zamítavá.

Švýcarsko i nadále požaduje, aby byly v případě Iráku nejdříve vyčerpány všechny mírové prostředky řešení současné napjaté situace a podporuje prodloužení mandátu zbrojních inspektorů. V otázce použití ozbrojené síly je Konfederace navíc toho názoru, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1441 z hlediska mezinárodního práva žádnou vojenskou akci neopodstatňuje. Pokud tedy případný konflikt nebude legitimován novou rezolucí Rady bezpečnosti, bude jej Bern považovat za spor mezi jednotlivými státy. A v tom případě zachová přísnou neutralitu. Za těchto podmínek tedy žádné tranzity nebo přelety vojenských letadel povoleny nebudou. Výjimku by mohly představovat pouze humanitární případy. Neutralita patří ke Švýcarsku stejně neodmyslitelně jako třeba švýcarské hodinky. Bylo to právě prohlášení o tak zvané "věčné neutralitě", kterým byla po Vídeňském kongresu v roce 1815 obnovena nezávislost tohoto státu. Švýcarská konfederace si také zachovala neutralitu během obou světových válek. Až donedávna představovala navíc tato země jisté unikum svým zarytým odmítáním vstupu do Organizace světových národů. To se však změnilo 3.března loňského roku, kdy se v celostátním referendu vyslovilo pro vstup do OSN celých 54,6 procent Švýcarů. Nic tak již nebránilo tomu, aby byla konfederace do světové organizace slavnostně přijata coby její 190.člen. Stalo se tak 18.července 2002.

Na poli nejvyšší světové diplomacie se však Švýcarsko sebevědomě pohybuje již dlouhá desetiletí. Připomeňme, že po New Yorku je Ženeva druhým nejvýznamnějším centrem OSN. Sídlí tu 19 mezinárodních organizací, z toho 8 jako součást Spojených národů. Mezi ty nejznámější patří například Světová zdravotnická organizace, či Vysoký úřad pro uprchlíky při OSN. Konají se tu významné kongresy a dveře si tu podávají přední politici světa. Není to však jen město na březích Ženevského jezera - světovou proslulost si například získalo i Světové ekonomické fórum, které je každoročně pořádáno v Davosu.

Stále větší roli začíná v životě Švýcarů hrát také Evropská unie. Její členskou průkazku Bern sice nevlastní, to mu však nebránilo v uzavření řady bilaterálních dohod, které upravují vzájemné hospodářské vztahy a z nichž Švýcarsko velmi profituje.

I když nemálo občanů Švýcarské konfederace stále spojuje identitu své země s přísnou neutralitou, angažovanost Bernu v oblasti světové politiky i hospodářství roste. V dnešním globalizovaném světě si totiž jen málokdo může dovolit nebýt jeho aktivní součástí, ač se tak naoko může tvářit.