Invazivní „medúza“ se dělá neviditelnou

13. říjen 2010

Jedny z nejprimitivnějších mnohobuněčných organismů ovládají trik, který by jim mohly závidět i sofistikovaná podvodní plavidla. Umí se totiž být „hydrodynamicky neviditelné“.

Žebernatky (Ctenophora) se podobají medúzám, ale představují zcela jiný, vývojově primitivní kmen bezobratlých živočichů. Asi nejznámější žebernatkou je druh Mnemiopsis leidyi, který pochází z vod kolem Spojených států, ale podnikl úspěšnou invazi do evropských moří. Mnemiopsis leidyi jsou aktivní dravci specializovaní na zooplankton. Jejich oblíbenou kořistí jsou korýši klanonožci (Copepoda), kterých žebernatky dokážou ulovit velká množství. Byla to malá záhada, protože klanonožci vnímají i ty nejnepatrnější záchvěvy vody a žebernatce, která si to k nim hladově hrne, by se teoreticky měli zdaleka vyhnout.

Na vnitřní straně svých malých chapadel, která jsou ukryta mezi dvěma ústními laloky, mají žebernatky řady drobných brv. Mezinárodní tým vědců sledoval proudění vody kolem laloků pomocí vysokorychlostní kamery. Záznamy ukázaly, že žebernatky ovládají jakousi podvodní verzi technologie Stealth a pomocí brv se dělají „hydrodynamicky neviditelnými“. Brvy se pomalu pohybují a vytvářejí tak slabý proud, který míří mezi laloky a s sebou strhává i klanonožce. Proud obsahuje velký objem vody, je pomalý a nedochází v něm k žádným záchvěvům vody, které by klanonožci vnímali jako poplašný signál. Nic netušící kořist tak klidně připluje až k ústům žebernatky – a tam už je na únik pozdě.

Zdroj: ScienceDaily, PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.