I fyzici si hrají

Dánští fyzici provedli v podstatě jinou verzi experimentu, známého ze základních učebnic fyziky jako "Newtonův hrnec", během něhož Isaac Newton prokázal pomocí roztočené nádoby existenci odstředivé síly, která tlačí kapalinu směrem k jejím stěnám. Rozdíl je v tom, že nyní se točilo pouze dno nádoby, stěny zůstávaly v klidu. Poté, co naplnili nádobu vodou a nechali její dno rotovat dostatečně velkou rychlostí, objevily se na povrchu vody deformace ve tvaru mnohoúhelníků s maximálně šesti vrcholy. Experiment pak skupina opakovala s ethylen glykolem, který má patnáctkrát větší viskozitu než voda. V tomto případě vznikly pouze tři rohy, v některých z nich se objevovalo víření.

Podle dánských fyziků jsou tyto polygony novými příslušníky velmi pozoruhodné třídy systémů, v nichž dochází ke spontánnímu rozbití osové symetrie, které vytváří stacionární nebo rigidně rotující tvary. Protože příčina vytváření těchto obrazců není zřejmá, plánuje se opakování experimentů s nádobami různých průměrů a s kapalinami, které mají ještě vyšší viskozitu.

Rotující proudění je důležité v klasické hydrodynamice, může vytvářet zajímavé nestabilní struktury jako jsou na příklad víry. Protože celá naše Země rotuje, jsou taková proudění zajímavá pro geofyzikální studie jevů v oceánech a v atmosféře. Stejně tak najdou uplatnění při konstrukci hydraulických strojů i složitějších soustav, využívajících zákonů hydrodynamiky.