Houby dvou tváří

V přírodě najdeme více než 100 tisíc různých druhů hub. Významné postavení mezi nimi zaujímá blízce příbuzná šestice tzv. dimorfních hub. Jak napovídá název, jde o houby "dvou tváří". V půdě vytvářejí dlouhá vlákna a jsou prakticky neškodné. Druhou tvář proměněnou k nepoznání ukážou poté, co je vdechne člověk či jiný savec. Zbaví se "plísňového image", přestanou vyrábět spory a začnou se množit pučením. Z dlouhých vláken se promění na okrouhlé mikroorganismy podobné kvasinkám. Zároveň získají schopnost "lepit" se na buňky v nitru plic a odolávat útokům imunitní obrany.

Všechny "houby s dvojí tváří" patří k významným původcům nebezpečných plicních onemocnění. Jen v USA se každoročně některou z nich nakazí milion lidí. Například z účastníků vojenských manévrů v oblastech amerického severozápadu, kde je půda promořená houbou Blastomyces dermatitidis, se infikovala plná třetina a každý čtvrtý z nakažených onemocněl zápalem plic.

Houba je zákeřný protivník. Může po celé roky přežívat v těle oběti a probudit se, když zavětří příležitost. Vhodný okamžik nastane například tehdy, když má její nedobrovolný hostitel oslabený imunitní systém. Pak mohou houby způsobit i smrt. Dimorfní houba Coccidoides immitis byla dokonce využívána k výrobě biologických zbraní hromadného ničení.

Mechanismus, kterým se mění neškodná vláknitá půdní houba na okrouhlé kvasinky napadající plíce, halilo tajemství. Na kloub mu přišla trojice amerických mikrobiologů vedených Brucem Kleinem z University of Wisconsin v Madisonu. Otestovali více než 15 tisíc mutantů houby Blastomyces dermatitidis a nakonec narazili na houby, které se neuměly přizpůsobit savčímu tělu a nedokázaly se proměnit z vláknité plísně na okrouhlé kvasinky.

Měly poškozený jediný gen, který dostal označení DRK1. Houby podle něj vyrábějí enzym, který jim pak slouží jako anténa. Část enzymu vyčnívající z buněk ven pozná podle vzestupu teploty na 37 °C, že se houba ocitla v těle savce. Část molekuly enzymu trčící do nitra buňky pak funguje jako klíček v zapalovací skříňce automobilu. Uvede do chodu všechny buněčné mechanismy potřebné k proměně v choroboplodnou kvasinku. Velmi podobnými geny jsou vybaveny i další dimorfní houby.

Bruce Klein doufá, že se enzym tvořený podle instrukcí genu DRK1 ukáže jako vhodný cíl pro léky proti "houbám dvou tváří" a že by mohl pomoci při výrobě vakcín proti chorobám vyvolaným těmito opravdu zvláštními mikroorganismy.