Horké písky jižního Uzbekistánu. Čeští archeologové odkryli pohřebiště ve starověké Baktrii
Detektor kovu, mapy, nivelační přístroje, špachtle a špičky. Tyto a další nástroje tvoří nezbytnou výbavu sedmičlenné expedice na blížící se měsíční výpravu do jižního Uzbekistánu, do oblasti s poetickým názvem Baktrie.
Tým archeologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se vydává do Uzbekistánu otevřít hroby kočovných kmenů v oblasti Burgut Kurgan.
V oblasti na pomezí Uzbekistánu, Afghánistánu a Turkmenistánu kopou čeští archeologové již přes 10 let.
Nyní se však podařilo odkrýt významné pohřebiště z doby prvního tisíciletí př. n. l. V něm otevře tým Ústavu pro klasickou archeologii pod vedením Ladislava Stanča kamenné mohyly, tzv. kurgany, překrývající hroby nomádské elity.
Pohřební rituály kočovníků a jejich styky s dalšími kmeny by mohly vysvětlit zlomovou proměnu společnosti a materiální kultury z doby bronzové do doby železné.
O lokalitu jako křižovatku východní a západní kultury a jedno z míst hedvábné stezky už jeví zájem i němečtí a francouzští archeologové.
„Na vykopávkách děláme od svítání do soumraku,“ popisuje den v terénu jeden z nejmladších členů expedice, student archeologie Jakub Havlík. „I když si na nejtěžší práci najímáme místní dělníky, krumpáči a lopatě se nevyhneme.“
„Zároveň pořizujeme detailní dokumentaci každého nálezu. Žádný z exponátů si totiž nemůžeme odvést,“ doplňuje Johana Tlustá, další členka expedice. „Všechny zůstávají majetkem Uzbecké republiky.“
Pro oba studenty je účast na expedici obrovskou příležitostí vyzkoušet si práci na exotických lokalitách pod vedením zkušených archeologů.
„Na expedici přechází vztah z roviny student-učitel do roviny kolegiální. Student se stává mým parťákem a kolegou,“ říká o svých studentech Ladislav Stančo.
Ústav pro klasickou archeologii v tomto není výjimkou. Řada pracovišť Filozofické fakulty vysílá do terénu týmy, které z velké většiny skládají ze studentů. Starší studenti, zejména doktorandi, už takové týmy sami vedou. Pro Jakuba i Johanu je taková zkušenost neocenitelná:
„Občas stojíme na nalezišti nad seškrábnutou plochou a každý z nás říká, co v té hlíně vidí. My tam často nevidíme vůbec nic a pak přijde zkušený kolega a učí nás hlínu číst, ohmatávat a čichat. Nikdy nevíte, co na vás čeká o 10 centimetrů hlouběji, práce archeologa je velké dobrodružství.“
Deník týmu archeologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z Uzbekistánu můžete sledovat na Facebooku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
