Hodný cholesterol může být zlý

Cholesterol se laicky dělí na dva typy. První, takzvaný „zlý cholesterol“ tvoří lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL (low density lipoproteins), které se usazují ve stěnách cév. Naproti tomu lipoproteiny o vysoké hustotě napomáhají odklízet přebytečný cholesterol z krve do jater, kde se metabolizuje. Jsou proto označovány jako „hodný cholesterol“, zkráceně HDL (high density lipoproteins), který nás chrání před rozvojem aterosklerózy. Ve skutečnosti však situace není tak přehledná. Terapie zaměřená na zvyšování podílu HDL nesnižuje výskyt aterosklerózy tak, jak by se dalo očekávat. Naznačuje to, že mezi hodným cholesterolem se skrývají i lipoproteinové částice, které ochranný účinek nemají.

Podezření budí také to, že na povrchu hodného i zlého cholesterolu se mohou nacházet molekuly apolipoproteinu C-III (ApoC-III), který podporuje zánětlivé procesy. Vědci z Harvardské lékařské školy proto zkoumali, do jaké míry závisí ochranné účinky hodného cholesterolu na přítomnosti těchto molekul. U téměř 33 000 žen a víc než 18 000 mužů dlouhodobě sledovali hladinu HDL cholesterolu s apolipoproteinem C-III a bez něj a tyto údaje porovnali s výskytem aterosklerózy. Po vyloučení ostatních faktorů došli k závěru, že výskyt apolipoproteinu C-III na povrchu HDL dělá z hodného cholesterolu zlý a zvyšuje riziko aterosklerózy.

Dobrou zprávou však je, že částice HDL bez molekul apolipoproteinu C-III mají zvláště silné ochranné účinky. Tento objev, pokud jej potvrdí i další studie, může podle vědců vést k lepšímu hodnocení rizika aterosklerózy a efektivnější terapii.

Zdroj: Harvard School of Public Health