Hobiti zdědili nástroje po člověku vzpřímeném

24. září 2010

Spory o člověka floréského (Homo floresiensis) neustávají. Jedna skupina vědců považuje metr vysoké lidi s mozkem velikosti grapefruitu za potomky evolučně starších druhů člověka - Homo erectus či ještě spíše Homo ergaster. Druhá skupina odborníků tvrdí, že to byli "obyčejní" pravěcí lidé druhu Homo sapiens postižení dědičným trpasličím vzrůstem a geneticky podmíněným zakrnění mozku, tzv. mikrocefalií. Nejnovější výzkum nástrojů, které Homo floresiensis vyráběl, svědčí ve prospěch jeho příbuzenství s lidmi druhu Homo erectus.

Maličký pravěký člověk z indonéského ostrova Florés se proslavil díky novinářské přezdívce "hobit". Tolkienovské "půlčíky" připomínal snad jen vzrůstem. Byl vysoký asi metr. Tým australských a indonéských vědců nalezl pod skalním převisem Liang Bua ostatky nejméně devíti různých jedinců. Bohužel, zatím se podařilo vyzvednout z nánosů starých 90 až 18 tisíc let jen jedinou lebku. Ta má neuvěřitelně malou mozkovnu s objemem pouhých 400 kubických centimetrů. Objevitelé "hobita" to nepovažují za handicap. Jsou přesvědčeni, že se člověk floréský o sebe dovedl postarat i s tak malým mozkem.

Tábor odpůrců ale vidí v malé mozkovně kardinální problém. Podle nich žili pod převisem Liang Bua moderní lidé druhu Homo sapiens, kteří byli malých postav podobně jako třeba afričtí Pygmejové. Měli mozkovnu srovnatelnou s dnešním člověkem. Jediná nalezená lebka prý patřila jedinci postiženému dědičným defektem, tzv. mikrocefalií. Z těchto důvodů odmítají přiznat člověku floréskému právo na existenci v rámci samostatného druhu Homo floresiensis.

Kdo má pravdu? Tým vedený Adamem Brummem z Australian National University v Canbeře se pokusil rozhodnout spor o "hobita" studiem kamenných nástrojů, které se našly v Liang Bua. Brumm uvažoval jednoduše. Pokud žili pod převisem pravěcí lidé druhu Homo sapiens, pak by měly být jejich nástroje vyrobeny poměrně složitou technologií typickou právě pro naše přímé předky. Pokud ale vznikl Homo floresiensis z evolučně primitivnějších druhů člověka, pak by měl vyrábět nástroje velmi jednoduše. Složitý postup typický pro člověka Homo sapiens by pro něj měl být nedostižný.

Brumm nejprve prozkoumal nástroje, které po sobě na ostrově Florés zanechali lidé druhu Homo erectus. Ti žili na ostrově už před 700 tisíci roky a vyráběli z kamene přímo vedenými údery velmi jednoduché nástroje. Pak se Brumm zevrubně podíval na nástroje "hobitů". Zjistil, že využívali nápadně podobného výrobního postupu. Jejich technologie byla zjevně dědictvím po lidech Homo erectus. Kamenné nástroje svědčí o tom, že "hobité" z Liang Bua byli potomky lidí, kteří žili na ostrově Florés po dlouhé statisíce let, a samostatný taxonomický "šuplík" s pomyslnou nálepkou Homo floresiensis si plným právem zaslouží.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.