Hedvábí: nejen čínská záležitost
Výroba hedvábí zřejmě nebyla výhradně čínskou záležitostí a mohla nezávisle vzniknout také na indickém subkontinentu.
Archeologické nálezy naznačují, že v Číně se z vláken kukel nočních motýlů bourců morušových (Bombyx mori) spřádalo hedvábí už kolem roku 2570 před naším letopočtem. Zatím se zdálo, že hedvábí bylo po dlouhou dobu čínským tajemstvím, protože první doklady o jeho výrobě mimo Čínu pocházejí až z období po roce 1500 před naším letopočtem. Nové objevy ovšem naznačují, že vyrábět hedvábí uměli také lidé z Harappské kultury, která existovala v oblasti Pandžábu asi před 4000 lety.
Vykopávky na dvou harappských sídlištích v údolí řeky Indu v dnešním Pákistánu totiž mimo jiné odhalily ozdoby pocházející z roku 2450 až 2000 před naším letopočtem, které obsahují zbytky hedvábí. Elektronová mikroskopie ukázala, že hedvábí bylo vyrobeno podobným způsobem, jaký se používal v Číně a že vlákna pocházejí od místních druhů nočních motýlů martináčů (Antheraea). Jde o první důkaz tak časné výroby hedvábí mimo Čínu, který zpochybňuje tradiční pohled, podle něhož je hedvábí výlučně čínským kulturním dědictvím.
Výsledky studie popisuje článek v časopise Archaeometry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
