Gusenbauerův dopis Topolánkovi dorazil do Prahy

V souvislosti s odesláním rakouského dopisu proběhla přestřelka mezi spolkovým kancléřstvím, které je v rukách sociálních demokratů a spolkovým ministerstvem životního prostředí, v jehož čele stojí lidovec.

V lidoveckém prohlášení byl vyjádřen údiv nad tím, že expertní posudek o možnosti zažalovat Českou republiku pro nedodržení melkských dohod byl dán pouze k dispozici stranickému sekretariátu sociálních demokratů, místo toho, aby o něm byla informována široká veřejnost. Zřejmě pod tímto tlakem byl nyní desetistránkový dokument zveřejněn na webové stránce spolkového kancléřství. Z něho vyplývá, že se ve dnech 16. dubna a 3. května letošního roku konaly expertní konzultace, kterých se vedle zástupců spolkového kancléřství zúčastnili mimo jiné i čtyři univerzitní profesoři. Melkský protokol je podle nich závaznou mezinárodní dohodou, kterou je nutno respektovat. Podle informací, které jsou k dispozici, nelze vyloučit, že Česká republika buď považuje tuto mezinárodní smlouvu za "méně závaznou" nebo pouze za politicky účelovou. Konstatují přitom, že české rozhodnutí z 2. listopadu minulého roku o konečném zprovoznění Temelína lze považovat za jeho "komerční využití".

Otázky bezpečnosti s tím spojené pak závisí na rozhodnutí expertů. V případě sporu je možno použít různé mezinárodní mechanismy, ale v zásadě musí s jejich příslušností souhlasit obě strany. Rakousko by mohlo využít tzv. "La Valetta mechanismus" v rámci OBSE, který je závazný i pro Česko. Problémem však je, že nebyl nikdy v praxi vyzkoušen a navíc dokument OBSE není právně závazný. Evropský soudní dvůr není v otázce sporu o melkskou dohodu příslušný a rovněž problematické by bylo předložit problém Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Podle expertu není pravděpodobné, že by mohla být vznesena vůči České republice žaloba bez jejího souhlasu. "Česká republika by nebyla povinna s tímto jednáním souhlasit."

Rakouské sdělovací prostředky vzhledem k velké pozornosti, kterou přikládají jednání G 8 a ostrému střetu ve vládní koalici o pečovatelské službě, zatím pouze konstatují, že jejich vláda se konečně dala do boje o Temelín. Přesto však věnují značnou pozornost jak naší kritice blokád hraničních přechodů, tak konstatování našeho ministra zahraničí, že ti, kteří se ho dopouštějí jsou o "magory". Do němčiny překládají tento termín většinou jako "kompletní blázni". V rakouských médiích se objevila informace o těžbě uranu v Rožné a oznámení agentury Novosti, že Temelín bude od roku 2009 zásoben ruským jaderným palivem. Již od stejné agentury převzaly zprávu, že ruský výrobce jaderných zařízení Atomstrojexport chce spolu s českou firmou ALTA založit u nás společný podnik. Ten by se měl zabývat výrobou zařízení pro jadernou energetiku. Vzhledem k nedůvěře v jadernou techniku, a to především ruskou, takové informace šířené rakouskými sdělovacími prostředky působí jistě negativně na veřejnost této bezjaderné alpské republiky. Ta se však nyní překvapivě dozvěděla z listu Der Standard, že britská vláda se vyjádřila pro renesanci jaderného hospodářství. Ministr průmyslu Aiostair Darling oznámil Dolní sněmovně, že vláda počítá s vybudováním osmi nových jaderných reaktorů v příštích 15 letech. Důvodem tohoto rozhodnutí je udržet čistotu ovzduší.

Rakouští protijaderní aktivisté z hornorakouského Atomstoppu k dopisu do Prahy prohlásili, že "tímto nastala hodina pravdy pro Českou republiku. Očekáváme, že Praha v příštích čtrnácti dnech na diplomatickou notu přiměřeně odpoví. Jinak vycházíme z toho, že dojde koncem června k totální blokádě hranic". Obdobnou akcí vůči rakouským autům vyhrožují příslušníci naší krajně pravicové Národní strany. Pokud jejich požadavky na ukončení blokád z rakouské strany nebudou splněny, pak jsou připraveni k časově neomezené blokádě všech přechodů z Rakouska. Nastala zřejmě doba, kdy by rakouská spolková vláda měla splnit slib, že napříště nedovolí přerušit provoz na přechodech mezi dvěma zeměmi Evropské unie. Není pochyb o tom, že je v našem zájmu učinit to samé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .