Gravitační studně někde mohou nahradit nákladné vrty

Studna je minilálně z roku 1213, kdy se o ní poprvé píše
Studna je minilálně z roku 1213, kdy se o ní poprvé píše

Voda natéká do gravitačních studní přirozeným spádem. V reportáži se k takové studni podíváte, téměř 50 let zásobuje město Frymburk.

„Tady v oblasti Kaliště se nacházejí naše celkem čtyři takovéto jímky a jedna studna,“ říká František Frantál ze spolku ŠUMAVANENAPRODEJ. „Je to zvláštní území, které je otočeno severozápadním směrem, vytváří miskovitý útvar. Díky srážkám je tady velké množství vody v porovnání s celou Českou republikou a studna dokáže zásoboval nejenom Frymburk, ale 25 tisíci kubíky i blízkou obec Lipno nad Vltavou,“ dodává.

Ve Frymburku je díky tomu více vody než ve všech okolních vesnicích, gravitační studna ho zásobuje z 80 procent. Do studny stékají takzvané horizontální srážky, kdy smrkové jehlice „vyčesávají“ mlhu, která zde díky nadmořské výšce vzniká z vlhkého vzduchu. A vzniká i tehdy, když jinde neprší.

I když jinde neprší, tak tady „horizontální srážky“ padají směrem dolů pod smrky, a dostatečně zvodňují celé toto území.
František Frantál

Tato studna a jímky fungují téměř 50 let bez problémů. Narozdíl od vrtů, které mají životnost 15 až 20 let, do nich voda totiž natéká přirozeným tlakem. V případě vrtu je nutné vodu „tahat“ z hloubky 50 metrů, a vrty proto z podloží nasávají písek, postupně se zanášejí. Musejí se čistit, takže údržba a náklady na kubík vody jsou při čerpání jsou daleko vyšší než je tomu u gravitační studny. Voda do ní natéká „zadarmo“.

Spustit audio
autoři: Andrea Skalická, Marek Kuchařík|zdroj: Český rozhlas