Globus kapitána Nema

J. M. Troska ve svém trojdílném románu Kapitán Nemo mimo jiné napsal: Nemo má zvláštní glóbus. Je to těleso asi deset metrů v průměru. Spojením s televizním přístrojem dokáže, že může bezpečně pozorovat kdykoliv a kdekoliv děj na celé zeměkouli. Je to obrovské vševidoucí oko.

Uprostřed sálu tokijského Národního muzea nových věd a inovací je ve výši 18 metrů nad podlahou zavěšen vzhledově podobný globus Geo-Cosmos, který vyrobila firma Mitsubishi Electric. Globus má necelých 7 metrů v průměru a skládá se z více než 10 000 displejů typu OLED. To jsou LED displeje na bázi organických polymerů, které poskytují neobyčejně živý obraz. Celkově tak globus má více než 10 milionů obrazových bodů. Souvislé obrázky zemského povrchu a aktuálního vývoje počasí tomuto globu poskytuje celosvětová satelitní síť, data se obnovují zhruba jednou denně. Systém Geo-Cosmos je navíc interaktivní. Návštěvníci mohou na připojených tabletech "Geo-Scope" např. sledovat vývoj nedávného zemětřesení s epicentrem východně od japonského pobřeží. Mohou listovat širokou škálou dalších geografických a geofyzikálních dat a vizualizací, které příslušejí k různým časům a místům na zeměkouli. Vnitřek globu je vytvořen z hliníku a celé těleso váží 13 tun.

Tento japonský vizualizační globus se co do dokonalosti samozřejmě nedá poměřovat s fiktivním vynálezem Troskova hrdiny kapitána Nema. Nemův globus umožňoval dokonce prohlídku podzemních prostor, které se nacházely do určité hloubky pod povrchem. Nemův globus také uměl zvětšit obraz v prakticky neomezené míře, protože byl s reálnou zeměkoulí neoddělitelně spojen.

J. M. Troska sice nedovedl princip globu kolem roku 1940 příliš přesně popsat, jisté ale bylo, že Nemo měl po celé Zemi rozprostřenu výkonnou síť senzorů. Proto mohl vše na planetě sledovat prakticky v reálném čase. Je možné, že Troskově představě se v budoucnosti přiblížíme ještě víc.