Globální oteplení nebude tak silné

24. září 2010

Lidským přičiněním stoupá v zemské atmosféře koncentrace oxidu uhličitého a dalších plynů vyvolávajících tzv. skleníkový efekt. Ovzduší s vyšším obsahem těchto plynů zadržuje více infračerveného slunečního záření a Zemi pozvolna ohřívá. Jak moc se na naší planetě oteplí?

Klimatologové nabízejí nejrůznější scénáře. Podle některých bude oteplení prakticky zanedbatelné a do konce 21. století nepřesáhne 1,5 °C. Podle jiných se může za stejnou dobu na Zemi oteplit až o 11 °C. Nejnovější výzkumy svádějí k velmi mírnému optimismu.

Pozvolné ohřívání pozemského klimatu hrozí širokým spektrem nepříznivých důsledků. Hurikány budou silnější. Polární ledovce roztají a zdvihnou hladiny moří a oceánů. Některé organismy vyhynou. Původci tropických chorob se rozšíří do vyšších zeměpisných šířek. V pozadí těchto změn stojí pozvolné zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Odhadnout, jak velkým oteplením se projeví určitý přírůstek v koncentraci skleníkových plynů, však není jednoduché.

Podle některých klimatologů by mohlo zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře vyvolat vzestup teplot o 1,5 až 4,5°C. Podle jiných stejně seriózně provedených propočtů se však může na Zemi oteplit při zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého o sedm, devět a dokonce i jedenáct stupňů Celsia.

Hned dvě studie z poslední doby naznačují, že extrémně vysoké oteplení je krajně nepravděpodobné. Tým klimatologů vedený Gabriele Hegerlovou z Dukeovy university uložil do vysoce výkonných počítačů dostupná data o proměnách pozemského klimatu za posledních sedm století. Na jejich základě se pak pokusil modelovat následky vzestupu koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší na dvojnásobek hodnot z dob, kdy člověk ještě neměl na množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře větší vliv. Z výsledků, které zveřejnil přední vědecký týdeník Nature, vyplývá, že se na Zemi zcela jistě oteplí o více než 1,5 °C. Zároveň je ale prakticky jisté, že vzestup nebude vyšší než o 6,2 °C. Oteplení o 7 °C, 9 °C či dokonce 11 °C je podle Gabriele Hegerlové zcela nepravděpodobné. Pravděpodobnost, že oteplení překoná "konvenční hranici" 4,5 °C, určil počítačový model vědců z Dukeovy university na 15 až 36 %. To není zas tak málo.

Ještě optimističtěji vyznělo obdobné modelování vývoje pozemského klimatu v podání Jamese Annana a Julie Hargreavesové z Výzkumného centra globálních změn v japonské Jokohamě, jehož výsledky přinesl vědecký časopis Geophysical Reesearch Letters. Také Annan a Hargreavesová došli k závěru, že zdvojnásobení koncentrace oxidu ohřeje pozemské klima o více než 1,5 °C. Ovzduší by se však nemělo ohřát o více než 4,5 °C.

Extrémní vzestupy teplot v důsledku skleníkového efektu se zdají mnoha odborníkům méně pravděpodobné, než tomu bylo ještě před rokem. Jejich modely se pomalu, ale jistě začínají shodovat na dolní hranici. Rýsovat se začíná i shoda o horní hranici. Země rozhodně nezačne "vařit".

"Můžeme si však být jisti, že na Zemi dojde do konce 21. století k velmi citelnému oteplení," komentuje výsledky obou klimatologických týmů odborník na vývoj pozemského klimatu Reto Knutti z Národního centra pro výzkum atmosféry v americkém Boulderu.

Spustit audio