George Bush znovu obhajoval rozhodnutí zaútočit vojensky v Iráku

V klíčové pasáži, týkající se zřejmého selhání zpravodajských služeb, které s největší pravděpodobností před válkou značně "přecenily" irácké nebezpečí, prezident Bush podpořil dosavadního šéfa CIA George Teneta a odmítl myšlenku, že by snad šéf CIA měl odejít.

"Jak ale odpovíte kritikům, kteří říkají, že jste zavlekl zemi do války na základě falešných tvrzení," ptal se televizní reportér v souvislosti s tím, že v Iráku nebyly dosud nalezeny žádné zbraně hromadného ničení.

"Čekal jsem, že nalezeny budou," odpověděl George Bush a dodal: "zakládal jsem své rozhodování na nejlepších zpravodajských informacích, které jsmě měli k dispozici". Byly to informace sbírané řadu let a které nepovažovali za platné jen analytici ve Spojených státech, nýbrž i v jiných zemích. "A rozhodl jsem se v kontextu boje proti terorismu", řekl americký prezident.

"Byli jsme napadeni a každou hrozbu jsme museli analyzovat." "Byli jsme si vědomi skutečnosti, že Saddám Husajn už takové zbraně použil, což znamená, že je měl." Věděli jsme, že financoval sebevražedné pumové útoky proti Izraeli a že finančně podporoval teroristické skupiny. "Jinými slovy, že byl nebezpečný."

Prezident Bush prý očekával, že po válce inspektoři najdou zásoby zakázaných zbraní hromadného ničení. Šéf skupiny amerických zbrojních inspektorů David Kay, který nedávno na svoji funkci rezignoval, ale nakonec našel jen výrobní kapacity, které by mohly sloužit k produkci těchto zbraní, nikoli zbraně samotné. Vzniklo proto několik teorií, kam se irácké zbraně poděly: mohly prý být zničeny hned na začátku války nebo převezeny do jiné země anebo se ještě někde v Iráku ukrývají.

V každém případě byl podle Bushe Saddám Husajn nebezpečný, ať už se svými zbraněmi anebo jen tím, že je dovedl vyrobit. Vždyť i bývalý šéf inspektorů Kay ve své zprávě potvrdil, že Saddám měl kapacity k jejich výrobě a bylo zde proto vážné nebezpečí, že by se takové zbraně mohly dostat do rukou teroristických skupin. "Je důležité, aby lidé pochopili kontext, v němž jsem se rozhodoval zde v Oválné pracovně," podotkl prezident Bush v televizním rozhovoru.

A pokračoval: "Šli jsme s tím do Organizace spojených národů. Citovali jsme jejich dokumenty o neevidovaných zásobách těchto zbraní, protože si myslím, že Amerika nemůže jen tak postávat kolem a doufat, že se od takového šílence jako je Saddám Hussajn dočká něčeho dobrého, že se Sadám nějak sám změní anebo že se můžeme spoléhat na jeho dobrou vůli. Myslím si, že je důležité, abychom jednali, když vidíme nebezpečí," prohlásil prezident Bush. "A abychom jednali dříve, než to bude akutní nebezpečí. Pak už je totiž pozdě. Bylo by pozdě jednat teprve v okamžiku, kdy to nebezpečí bude bezprostřední a proto jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl," řekl doslova prezident Bush.

Jak jeho nejnovější televizní vystoupení zapůsobí ve Spojených státech, lze ovšem zatím jen stěží odhadovat. Představitelé opoziční Demokratické strany kritizovali prezidentovy poznámky téměř okamžitě a považují je za jasný ústup z původního odůvodňování války v Iráku. Bushovi stoupenci se naopak domnívají, že tím konečně opět navázal tolik potřebný styk s voliči.

Obě strany se ovšem shodují v názoru, že výsledek listopadových prezidentských voleb bude velmi nejistý, pokud se letošní volby změní v jakési referendum o prezidentově úsudku a charakteru. Pozorovatelé tvrdí, že prezident Bush je zranitelný nejen kvůli válce v Iráku, ale i z hlediska řízení ekonomiky. A bude proto hodně záležet na tom, jak Demokraté využijí skutečnosti, že Amerika má dnes nejvyšší rozpočtový schodek v historii.