Geograf: Společnost, která vnímá založení rodiny jako omezení osobního komfortu, je nemocná

V Česku je podíl imigrantů ve srovnání s jinými evropskými státy minimální. Přesto je postoj většiny obyvatelstva vůči nim negativní, a to zvláště v případě přistěhovalců z muslimských zemí.

„Nerozumím tomu, proč,“ vyjádřil své rozpaky v pořadu Pro a proti nezávislý publicista a geograf Vít Štěpánek.

„Skoro všichni ze 4 % českých imigrantů jsou ze Slovenska, Ukrajiny nebo Vietnamu, tedy z oblastí, které jsou kulturně kompatibilní. Imigrantů z muslimských zemí je tu pár stovek."

Podle Štěpánka nemá naprostá většina Čechů žádnou nebo jen minimální zkušenost s realitou života v islámské zemi. „Kdyby jí měli, tak by věděli, že naprostá většina muslimů jsou tolerantní lidé ze států, kde je minimální kriminalita.“

Problém celoevropsky nízké porodnosti geograf vysvětlil ze sociologické perspektivy.

Štěpánek: „Je celá řada studií, proč se v bohatých zemí rodí málo dětí. Automatická odpověď respondentů je „my si to nemůžeme dovolit". Když se ale podíváte na strukturu jejich výdajů a životní styl, zjistíte, že to je úplný nesmysl. Většina lidí v produktivním věku má všechno, co stačí ke spokojenému životu, jenom se nechtějí uskrovnit. Ve chvíli, kdy je ve společnosti významná část těch, kteří se dívají na založení rodiny jako něco, co je omezí v jejich aktivitách, tak ta společnost je nemocná, bohužel.“

Poslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský vidí příčiny nízké porodnosti v České republice také v nedostatečné podpoře rodin s dětmi.

Zdechovský: „Stačilo by, kdyby stát neházel klacky pod nohy rodinám s dětmi. Žena se třemi nebo čtyřmi dětmi má výrazně nižší důchod, než žena, která celý život zůstala v pracovním procesu, žije singl a děti nemá. To se musí změnit. Žena obětuje část svého života ve prospěch dětí a to by stát měl začít výrazně bonusovat.“

K problému imigrace Zdechovský uvedl, že Česká republika patří mezi státy Evropské unie s nejpřísnějšími azylovými zákony. Proto je nutná změna celkového společenského postoje k přistěhovalectví.

Kromě všeobecných rizik s imigrací spojených, připomněl poslanec problém dětí z druhé a třetí imigrační vlny. „Některé se tu necítí jako doma. Přijdou sem a nikdy tu nezakoření. Vrací se potom třeba válčit do Syrie nebo na africký kontinent.“

„Musíme říct, co Evropa potřebuje za profese, komu bychom se měli otevřít a komu nikoli. Evropa se v tuto chvíli otevírá hlavně východní Evropě, ale budeme se muset otevřít všem, abychom nevymřeli,“ varoval Tomáš Zdechovský.