Genom neandrtálců vypovídá o křížení s lidmi
Tak jsme se dočkali přečtení kompletního genomu neandrtálců. Jeho výsledky vyvracejí závěry většiny dosavadních studií a zcela jasně vypovídají o tom, že k „mesaliancím“ mezi neandrtálci a našimi předky přece jenom docházelo.
Dosavadní studie částečné dědičné informace neandrtálců možnosti křížení příliš nenahrávaly a většina odborníků byla přesvědčena o tom, že veškeré neandrtálské genetické dědictví zmizelo ze světa spolu se svými majiteli, kteří vyhynuli asi před 30 000 lety. První větší známky názorového obratu jsme mohli zaznamenat v dubnu letošního roku, kdy se ukázalo, že určité variace lidského genomu se nejlépe dají vysvětlit právě křížením našich předků s neandrtálci, ke kterému došlo ve dvou vlnách – před 45 000 let ve východní Asii a před 60 000 let ve východním Středomoří. Konečný verdikt ale přišel až nyní, kdy mezinárodní tým vědců z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku zveřejnil dlouho očekávané výsledky přečtení kompletního genomu neandrtálců.
Materiál k sekvenování vědci získali z kostí nalezených v chorvatské jeskyni Vindija, které jsou staré 38 300 až 40 400 let. Vědci rekonstruovali asi 60 % genomu neandrtálců, který porovnávali s genomy šimpanzů a lidí z různých míst světa. Výsledky studie ukazují, že před 45 000 až 80 000 let docházelo ke křížení lidí s neandrtálci. Neandrtálské geny vědci našli v genomech lidí, jejichž předkové migrovali přes Afriku nebo Asii, ale ne u zástupců původní africké populace. To znamená, že k milostným avantýrám došlo mimo africkou půdu a neandrtálci se křížili s lidmi Homo sapiens, kteří Afriku opustili asi před 100 000 let. Podle archeologických nálezů i předchozí studie se zdá, že nejpravděpodobnějším místem celé mezidruhové romance je oblast Středomoří.
Zdroj: Nature News, Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.