Gen nespolečenských lidí

Naše každodenní sociální interakce se neobjedou bez empatie - tedy porozumění emocím a vcítění se do druhého člověka. Všichni ovšem víme, že zatímco některým lidem stačí jediný pohled k tomu, aby odhadli duševní rozpoložení svého protějšku, jiní se chovají spíš jako sloni v porcelánu. Neurologové tyto rozdíly dávají do souvislosti s hormonem oxytocinem, který je známý jako hormon důvěry, lásky a také žárlivosti. Nedávná studie spojila jednu z variant neboli polymorfismů genu pro receptor oxytocinu s autismem - tedy poruchou, která se projevuje narušením sociálních interakcí.

Neuropsychologové z Oregonské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, jestli v lidské populaci existuje souvislost mezi tímto polymorfismem a mírou empatie. Téměř dvěma stovkám studentů vědci přehrávali obrázky, které z lidské tváře zachycovaly jenom oči a kořen nosu. Studenti museli z nabídky čtyř slov vybrat takové, které nejlépe vystihovalo člověka na snímku - například slovo rozpustilý nebo utěšující.

Detail lidské tváře|foto: Corbis

Každý člověk dědí jednu alelu genu pro receptor oxytocinu od každého rodiče. Výsledky testů ukázaly, že nejvíce empatičtí jsou lidé, kteří mají dvě kopie alely označované písmenem G. V testech dělali v průměru o 23 % méně chyb než lidé, kteří mají dvě kopie alely A (běžná u autistických osob) nebo kombinaci AG. Autoři studie říkají, že jde o trend populace, který nemusí platit pro každého jedince a že zcela jistě existují i vysoce empatičtí lidé s kombinací AA nebo AG. Je ale první, který dokáže geneticky zdůvodnit rozdíly v empatii.

Zdroj: ScienceNOW, Oregon State University