G7 a Rusko – příliš mnoho uhlazených diplomatických frází

29. listopad 2000

V japonském Miyazaki skončila ve čtvrtek dvoudenní jednání ministrů zahraničí nejvyspělejších zemí světa, sdružených v tzv. Skupině G7 a Ruska. Jednání měla za úkol připravit agendu pro summit nejvyšších představitelů G-Sedmičky a Ruska na ostrově Okinava příští týden.

Vypadá to, že uhlazená diplomacie a snahy zachovat zdání co největší jednoty mezi zeměmi G – Sedmičky a Ruska zvítězily nad skutečným pojmenováním světových problémů a ohnisek napětí a navržením řešení. Takový závěr lze učinit nad textem závěrečného společného komuniké ministrů zahraničí G – Sedmičky a Ruska, vydaného po dvou dnech údajně často obtížných diskusí v japonské Miyazaki, kam se ministři uchýlili, aby připravili agendu jednání summitu vrcholných představitelů zemí skupiny G7 a Ruska, který se bude konat na japonském ostrově Okinava už za týden, ve dnech 21. až 23. července, za účasti prezidentů Clintona a Putina.

Jak už bylo zřejmé z prvního dne jednání, došlo k dohodám ohledně ohnisek napětí ve třetím světě a závěrečné komuniké to potvrzuje rozhodnutími zamezit obchodu se zbraněmi, vycvičit civilní policejní sbor, který by pomáhal uklidňovat situaci v ohniscích napětí, odzbrojit děti, které ve třetím světě jsou často nuceny sloužit se zbraněmi v nejrůznějších vzbouřeneckých milicích a zamezit černému obchodu s diamanty v Africe, který slouží financovaní takových vzbouřeneckých skupin, a také zajistit, aby se peníze určené na pomoc třetímu světu nedostávaly do rukou skupin, které vyvolávají občanské války.

Co se týče navrhovaných opatření za účelem odepsání dluhů zemí třetího světa, která byla v rozsahu 7Oti miliard dolarů navržena už před rokem na jednáních v Německu, komuniké se on nich nezmiňuje, avšak pozorovatelé připomínají, že příští týden se bude v Tokiu konat shromáždění představitelů třetího světa a to těsně před okinavským summitem G – Sedmičky, takže bude i příležitost k lobbování, i když odpuštění dluhů by mělo být vázáno na přísné podmínky.

Zajímavé je, že do závěrečného komuniké se dostaly i zmínky o Koreji. Ministři totiž konstatovali: “Vítáme nedávné kroky Severní Koreje směrem k dialogu s mezinárodním společenstvím a v tomto kontextu se těšíme na i na konstruktívní reakce ohledně mezinárodních obav o bezpečnost, nešíření zbraní a humanítární otázky a záležitosti lidských práv. Na druhé straně, jak připomněl během závěrečné tiskové konference náměstek americké ministryně zahraničí Albrightové Strobe Talbott, zastupující šéfku americké diplomacie pro její zaneprázdnění na izraelsko-palestínských jednáních v Camp David, “Severokorejský program rozvoje a zvláště program budování raket, je skutečností“. Odborníci ovšem zdůraznili, že mezitím se americko-severokorejská jednání o raketách v Kuala Lumpuru dostala do mrtvého bodu a budou obnovena až na podzim, takže by ani podobná věta v komuniké neškodila.

Co se týče amerického návrhu vybudovat vlastní systém protiraketové obrany, komuniké se o této ožehavé otázce nezmiňuje, avšak hovoří o nutnosti uvedení do praxe smlouvy Start 2, který redukuje počet amerických i ruských nukleárních hlavic na zhruba 3 a půl tisíce a o urychlení jednání ohledně návazné smlouvy Start 3.

Strobe Talbott k poznámkám na toto téma na tiskové konferenci uvedl, že prezident Clinton bude vybudování protiraketového systému velmi bedlivě zvažovat, s důrazem na technologickou spolehlivost, cenu, velikost hrozby a dopad na mezinárodní dohody, takže zatím nelze předpovídat jak se rozhodne.

Zklamáním je ovšem nedostatečně adresné znepokojení ohledně situace ve zbytkové Jugoslávii po omezeních ústavy, nadiktovaných prezidentem Miloševičem minulý týden. Komuniké tak sice konstatuje “znepokojení“ nad motivací a možným dopadem změn, včetně omezení svobody slova, avšak Miloševičovo jméno tam jaksi chybí. I to málo však lze přivítat, vzhledem k ruské podpoře Bělehradu, která údajně diskuse na toto téma značně prodloužila, i když německý ministr zahraničí Fischer měl poznamenat, že ruský resortní kolega Ivanov hrál konstruktívní roli. Jak by v této souvislosti vypadala role “nekonstruktívní“, si lze představit jen těžko. Nyní je tedy jen možné doufat, že okinavský summit bude poněkud konkrétnější a bude alespoň nazývat věci pravými jmény. Příliš mnoho diplomatických ohledů na různé ničemy se v minulosti už mnohokrát světu nevyplatilo…

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.