Franz Müntefering odchází

Učinil tak stejným způsobem jako koncem roku 2005, kdy překvapivě odstoupil z funkce předsedy německé sociální demokracie, aby dodržel svou životní zásadu postupovat vždy podle svého přesvědčení a bez ohledu na často pomíjející stanoviska vlastní politické strany. Byl přitom architektem volebního vítězství sociálních demokratů už v roce 1998, ale nenechal se po vzniku koalice se zelenými tehdejším kancléřem Gerhardem Schrödrem plně ovlivnit.

Po vzniku současné velké koalice Müntefering patřil mezi ty sociálně demokratické politiky, kteří jí vyjádřili plnou podporu. Ślo mu přitom na nervy, když někteří jeho spolustraníci se začali chovat, jakoby byla nepřátelským táborem. Okamžik jeho odstoupení tak asi nebyl náhodný a nastává den poté, co se koalice dohodla na zvýšení dávek v nezaměstnanosti, což směřovalo proti konceptu tzv. Agendy 2010, se kterou Schröder prohrál parlamentní volby.

Své odstoupení 67letý Müntefering zdůvodnil "čistě rodinnými a osobními důvody". Jeho žena již delší dobu trpí rakovinou a nyní bude muset podstoupit těžkou operaci s dlouhou rehabilitací, která si od něho vyžádá soustavnou péči. Nemoc jeho ženy však až doposud nebyla na překážku být jedním z nejvýše postavených politiků. V jeho létech to jistě není jednoduchá záležitost snášet takovou politickou a rodinnou zátěž. Tím spíše, že v minulých týdnech, zejména po hamburském sjezdu SPD byl zatažen do vnitrostranické války nervů, kterou nebylo možno podceňovat. Již dlouhou dobu musel držet jazyk mezi zuby, jak to komentoval jeden z novinářů, aby nevystoupil proti usnesení sjezdu o prodloužení období pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Byl stále přesvědčen, že prostředky pro nezaměstnané by se měly spíše investovat do rekvalifikace, když již se vláda rozhodla uvolnit v jejich prospěch další peníze. Zastával tvrdošíjně stanovisko, že je nutno zavést reformy, protože jak říkal, "tato země před sebou vleče pivní břicho", k jehož splasknutí je nutno změnit mentalitu obyvatelstva a nastoupit nové cesty. Zůstal neústupný i za situace, kdy nynější bavorský ministerský předseda Jürgen Rüttgers, křesťanský sociál, se v roce 2006 pokusil předběhnout sociální demokraty zleva a navrhl prodloužit výplatu prostředků pro nezaměstnané. Müntefering to odmítl slovy, že "když víme, že jde o správnou politiku, přestože v tomto okamžiku není populární, pak nesmíme od ní odejít, ale musíme o ni bojovat, aby se stala populární".

Obhajoval dále nepopulární tzv. agendu 2010 před straníky i odboráři, kteří ji stále více napadali. Nástupem nového stranického vedení pod Kurtem Beckem stále silněji pociťoval, že se dostává do rozporu s novou sociálně demokratickou politickou linií, která odstupuje od Schrödrových reformních plánů. Rozhodujícím zlomem se pak stal říjnový hamburský sjezd strany, který byl znatelným krokem do leva. Podle politologů však šlo o nevyhnutelný krok, pokud nové Beckovo vedení chtělo zastavit odliv členů do sjednocené strany Levice pod Lafontainovým vedením, kdy bývalý předseda sociálních demokratů se spojil s postkomunistickou PDS. Jak zdůraznil dnešní konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung, "někteří sociální demokraté přijmou jeho překvapivé odstoupení s jistým ulehčením. Müntefering již delší dobu nezapadal do architektury SPD".

Jak zdůrazňují komentátoři, sociální demokracie se prakticky přes noc představila v novém hávu. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se stal současně novým vicekancléřem a do dnešní doby bezbarvý Olaf Scholz ministrem práce. Jasně se přitom potvrdilo, že šéf strany Beck nemá zájem se stát členem spolkové vlády a chce nadále řídit zemskou vládu v Porýní-Falcku. Je to jasný signál, že po volbách v roce 2009 se bude chtít stát kandidátem na spolkového kancléře. Jeho předchůdci Helmut Kohl i Gerhard Schröder na tuto funkci startovali také z pozic šéfů zemských vlád. Za této situace, jak poznamenává Süddeutsche Zeitung, se velká koalice de facto rozbila, i když de jure zatím nikoliv. Mezi faktickým a právním koncem velké koalice nyní leží dlouhý předvolební boj, který prý vyvolala Angela Merkelová, když odmítla zavedení minimální mzdy u malých poštovních zaměstnanců. Pro sociální demokraty jde o jednu ze zásadních otázek, stejně jako je privatizace železnic. Jak poznamenává Die Welt, mezi unionistickými stranami a sociálními demokraty se situace v koalici již delší dobu přiostřovala. A odstoupením Münteferinga se tento vývoj urychlil. Jak konstatuje šéfredaktor ZDF Elmar Thevessen, předseda strany Beck, pokud se chce stát kancléřem, se musí nyní před širokou veřejností nově profilovat. Je to jediná jeho šance, protože volební boj už začal.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .