Fotografie vesmírného hada

Především je potřeba si uvědomit, že obrázek byl pořízen Spitzerovým teleskopem v infračerveném záření. Toto záření lidské oko nemůže přímo vidět, a proto ani barvy na obrázku nemohou být pravé. Vytvořil je počítač.

Barevné obrázky neviditelných druhů záření, jako jsou radiové, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gama, jsou vždy umělé. K jejich výrobě je potřeba měření alespoň na třech různých vlnových délkách. Těm je pak přiřazena jedna ze tří základních barev. V případě toho snímku modrá barva odpovídá vlnové délce 3,6, zelená 8 a červená 24 mikrometrů.

Na každém místě (pixelu) obrázku pak máme informaci o měření ve třech barvách. A dále je postup stejný jako u zobrazování barevných obrázků viditelného světla. Počítač barvy namíchá a vytvoří tak různé odstíny.

Vesmírného "hada" dalekohled našel při pozorování středu naší galaxie. Ten leží směrem do souhvězdí Střelce a je u nás vidět v letních měsících nízko nad jižním obzorem. Samotné jádro galaxie nemůžeme přímo vidět, protože je kolem něj obrovská hustota hvězd a oblaků plynu a prachu. To je dobře vidět i na fotografii. Hvězdy na ní září jako malé modré puntíky, zatímco oblaka plynu a prachu jsou znázorněna zelenými a červenými odstíny.

Had je vidět v levé horní části snímku. Tmavý vlnící se pruh samozřejmě s živým hadem nemá nic společného. Tmavou barvu má proto, že nesvítí. Naopak pohlcuje světlo hvězd, které jsou za ním schovány. Má totiž oproti okolnímu prostředí mnohem větší hustotu. Světlo se v tomto "hadu" na prachových částicích rozptyluje a k nám nedolétne.

Na snímku je další oblak patrný vpravo od "hada". Takových zahuštěných oblak již astronomové pozorovali celou řadu a dnes víme, že jsou kolébkami hvězd. Působením tlaku záření okolních hvězd a vlastní gravitací se oblaka v nejhustších částech začnou smršťovat a za několik milionů let se z nich zrodí nové hvězdy. Stejným procesem vzniklo i naše Slunce se všemi svými planetami.

Pokud by nás zajímalo, jak vesmírný had vznikl, nemusíme pátrat dlouho. Stačí se podívat na velkou červenou skvrnu na levé straně snímku. Kdysi na jejím místě svítila těžká hvězda. Když ji ale došlo palivo, gravitačně se zhroutila a vznikla z ní černá díra. Při tom se uvolnilo obrovské množství energie a rázová vlna výbuchu před sebou tlačila okolní prostředí až vznikla červená mlhovina v podobě, jak ji dnes můžeme na fotografii vidět. Vědci spekulují o tom, že tento výbuch (supernova) mohl podnítit i vznik vesmírného hada. Supernova totiž dodala oblaku plynu a prachu počáteční impulz ke smršťování a zahušťování.