Fotbal a politika
Padla vláda, nevadí, hlavně že nepadli čeští fotbalisté na mistrovství Evropy v Portugalsku. Alespoň tak člověk může soudit podle útržků hovorů, které zachytí na ulici nebo v restauraci. Stejně podle průzkumů veřejného mínění nebyla koaliční vláda zrovna populární.
Naopak pokud by se nyní uskutečnila sonda do myslí populace, pohybovali by se čeští reprezentanti v žebříčku popularity hodně vysoko. Hledat tedy nějakou paralelu mezi dvěma významnými událostmi, které dominují sdělovacím prostředkům, lze těžko. Přesto se jedna nabízí. V novinách se objevila informace, že semifinálový duel s Řeckem bude rozhodovat italský sudí Collina. Mezi příznivci tato zpráva vyvolala zděšení. I po čtyřech letech je totiž Collina mnohými považován za škůdce českého fotbalu číslo jedna. Na minulém mistrovství Evropy si totiž dovolil za evidentní faul odpískat proti české reprezentaci penaltu.
Ta rozhodla o naší porážce s Nizozemskem a nasměrovala tým na předčasný návrat domů. Za hlavního viníka porážky byl označen právě italský sudí. Takže fanoušci se bojí, že by českému týmu mohl komplikovat postup do finále. Co na tom, že jde o jednoho z nejlepších sudích na světě a že se snaží rozhodovat podle pravidel ve stylu, padni komu padni. A právě svalování viny za porážku před čtyřmi lety pouze na Collinu nabízí paralelu se současným osudem Vladimíra Špidly. Rozdíl je v tom, že se Špidla neřadí k nejlepším politikům na světě.
Kdyby byl zkušený stratég, těžko by mu přerostla situace ve straně přes hlavu a těžko by pod tlakem okolností podal demisi. Přesto je Špidla Collinou sociální demokracie. Alespoň z průběhu jednání ústředního výkonného výboru se zdálo, že jediným viníkem prohry sociální demokracie v evropských volbách a propadu volebních preferencí je právě Vladimír Špidla.
Je zajímavé, že patřičný díl odpovědnosti za ztrátu voličské přízně nekladou sociální demokraté na bedra Stanislavu Grossovi. Je rovněž zajímavé, že podobně radikálně se ČSSD nepostavila k neúspěchům Miloše Zemana. Jeho kabinet se zhruba v polovině vládnutí těšil mizivé přízni občanů. Na rozdíl od Špidlovy vlády byl jednobarevný a tudíž nemusel dělat koaliční kompromisy. Musel samozřejmě hledat podporu pro prosazení svých názorů ve sněmovně, protože byl menšinový. Vzhledem k patronátu opoziční smlouvy však nebyl pod tlakem vyslovení nedůvěry.
O tom, že si sociální demokraté pod vedením Miloše Zemana nevedly zrovna nejlépe, svědčil rovněž propad volebních preferencí a porážky v senátních, krajských i obecních volbách. Přesto drtivou většinu sociálních demokratů ani nenapadlo volat po Zemanově hlavě. Naopak v současné době právě nízké volební preference a prohrané evropské volby urychlily Špidlův pád. K němu určitě přispěly problémy v komunikaci uvnitř strany. Vladimír Špidla pokračoval svým způsobem v Zemanově trendu. Často stavěl sociální demokraty před hotovou věc. Špidlův problém byl v tom, že nebyl svými stranickými kolegy respektován jako Zeman. Zjednodušeně řečeno nešel z něho strach a nedokázal různým způsobem rebely zpacifikovat.
Kdybych se měl vrátit k příměru se sudím Collinou, tak jak Zeman tak Špidla působily směrem dovnitř sociální demokracie stejně jako italský rozhodčí. Ten také na hřišti nestrpí žádné diskuse. A pokud se pro něco rozhodne, pevně zatím stojí. Má k tomu dostatečnou autoritu, proto se s ním fotbalisté často do polemiky nepouštějí. Takže z tohoto úhlu pohledu by byl sociálně demokratickým Collinou spíše Zeman.
Špidla zase může živit naději, že se časem vrátí do čela sociální demokracie. Vždyť Collina i po vlně kritiky za zápas s Nizozemskem před čtyřmi lety rozhoduje nyní České republice důležitý semifinálový zápas. No a když jsme u té paralely mezi fotbalem a politikou. Pak se Stanislav Gross dostal do pozice Karla Brücknera. Ten byl pravou rukou trenéra Chovance při propadáku před čtyřmi lety. Rovněž on nebyl výrazně kritizován a naopak do něj byla vložena naděje, že obnoví sílu fotbalové reprezentace. Na právě probíhajícím šampionátu Brückner dokazuje, že to byla správná volba.
Tedy, že v Chovancově stínu nemohl uplatnit svoje schopnosti. V případě Stanislava Grosse je velmi nejisté, že jeho politický um tlumil Špidlův stín. Alespoň jeho počínání po oznámení Špidlovi demise naznačuje, že nemá dobře promyšlenou taktiku, která povede k úspěchu. Takže ze sociálně demokratického Brücknera by se mohl brzo stát další Collina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.