Fiala odvolání Bartoše komunikačně příliš nezvládl. Z vládní krize těží opozice, míní expertka na PR Hejlová

Mají představitelé koaličních stran představu, co udělat, aby si rok před sněmovními volbami vylepšili reputaci u veřejnosti?

Jak jste řekl, představu mají. Otázka je, jestli je to i plán a nakolik je realistický. Domnívám se, že v této situaci všichni vidí, že vládní krizi si opravdu způsobili sami a že do ní šli nepřipraveni.

Sami, tím myslíte konkrétně koho?

Myslím tím konkrétně premiéra Fialu, který to svoje odvolání ministra Bartoše komunikačně příliš nezvládl.

Čtěte také

Pirátský náměstek: Dokázal jsem si představit Lipavského v čele strany, ale kandidovat asi nebude

Na druhé straně on říká, že nemohl postupovat jinak.

Je možné, že si to myslí. Ale v komunikaci máte vždycky dvě strany. Jednu stranu, která něco říká, a druhou stranu, která to poslouchá. Nemůžete vždycky operovat jenom s tím, jak vy to myslíte. Musíte počítat i s tím, jak to ti druzí budou vnímat, jak se u toho budou cítit a jaké důsledky z toho vyvodí pro své další jednání.

Co tedy udělá s důvěryhodností koalice současná vládní krize?

Důvěra v současnou vládní koalici už předtím byla rekordně nízká. Výzkumy se v tomto ohledu liší, ale důvěra ve vládu v posledních dvou letech kolísala mezi nějakými 16 až 25 procentními body, takže důvěra v současnou vládní koalici je skutečně jedna z nejnižších vůbec, jakou jsme v historii měli.

Proto se domnívám, že už nemůže moc klesat, protože vždycky tady budou lidé, kteří budou vládní koalici věřit. V podstatě když se na to podíváte, tak žádné zásadní drama se úplně neděje, ale přece jenom ten pocit z toho, že vláda nezvládá doručovat výsledky, je u většiny veřejnosti velmi silný.

Čtěte také

Ministr Dvořák: Mrzelo by mě, kdyby Lipavský vládu opustil. Nebylo by špatné, kdyby se ho ujala jiná strana

Může z vládní krize v očích veřejnosti některá strana nebo některý politik vyjít jako jednoznačný vítěz?

Zatím, pokud se podíváme na volební výsledky, tak vidíme, že z toho těží opozice. Asi to není úplně ještě jednoznačné vítězství. To uvidíme až u velkých voleb, které nás čekají příští rok.

Když se podíváme na to, kolik lidí se účastnilo voleb, tak účast byla poměrně nízká. U krajských voleb to bylo myslím kolem 30 procent, u senátních ještě méně, pod 20 procent. Znamená to, že 70 nebo 80 procent voličů k volbám vůbec nepřišlo.

A to je velmi důležité. Nevíme, co si tito lidé myslí, ale musíme počítat s tím, že i toto může být signál vládě, že jejich voliči se prostě ani neobtěžovali přijít, protože jsou znechuceni politikou.