Evropští vůdci se sjednotili proti Donaldu Trumpovi

V průběhu pětihodinové večeře si evropští vůdci nepochutnávali jen na masových kuličkách a hovězím steaku. Dvacet osm státníků se muselo prokousat také tvrdou novou realitou, které čelí v souvislosti s chováním šéfa Bílého domu.

Původně šlo jen o Balkán

Donald Trump totiž jedná nevypočitatelně. Jak portál upozorňuje, prezident se často jeví spíše jako nepřítel Evropanů, než jejich historický spojenec sdílející společné hodnoty a politické cíle. Oficiálně se ale evropští lídři sešli v Bulharsku na pozvání domácích hostitelů, kteří právě předsedají Evropské unii.

Cílem summitu mělo být především jednání s šesti zeměmi západního Balkánu, kterým chtěl evropský blok poprvé po patnácti letech dát znovu jasně najevo, že mohou počítat s případným přistoupením do projektu evropského sjednocení. Partnerství Evropské unie s nečlenskými zeměmi na Balkáně má také sloužit k potlačení rostoucího vlivu Turecka a Ruska v regionu.

Trumpovy  kroky proti Evropě 

Ale nečekaně agresivní kroky Donalda Trumpa za posledních několik týdnů situaci změnily. Autor článku připomíná, že americký prezident odložil zavedení přirážek na ocel a hliník z Evropy o pouhý měsíc. Toto období má sloužit k dalšímu vyjednávání s Bruselem.

Druhý nečekaný a agresivní krok Bílého domu je podle Politica jednostranné vypovězení jaderné dohody, uzavřené s Teheránem v roce 2015 pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN, Evropskou unií a Německem. To vše tedy přimělo evropské politické vůdce změnit program jejich bulharského setkání.

Jsou Spojené státy vlastně přítel?

Podle nejmenovaného zdroje účastnícího se rokování večeře v Sofii ve středu skutečně začala tematickým rozhovorem podle původního plánu. Tedy debatou o digitálních a technologických inovacích. Brzy se ale stočila k méně příjemnému tématu jménem Donald Trump.

Tón diskuze ještě před neformálním setkáním státníků nastavil stálý předseda Rady Evropské unie Donald Tusk. „Potřebujete vůbec nepřátele, když máte takové přátele?,“ prohlásil zasmušile šéf evropských summitů na adresu amerického prezidenta.

Macron a Merkelová zkoušeli Trumpovi domluvit 

Nejvlivnější politici mezi členskými státy, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, nedávno Donalda Trumpa navštívili ve Washingtonu|foto: Martin Meissner,ČTK/AP

Výrok jedné z nejvyšších figur unijní politiky se pro jistotu také rychle objevil na Twitteru, oblíbeném komunikačním prostředku šéfa Bílého domu, dodává evropský server. A podotýká, že dva nejvlivnější politici mezi členskými státy, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, nedávno Donalda Trumpa navštívili ve Washingtonu.

Diplomatický zdroj pod podmínkou anonymity Politicu řekl, že oba lídři teď se svými protějšky sdíleli své osobní zkušenosti, které získali při pokusu odradit amerického prezidenta od vypovězení jaderného ujednání s Íránem. 

EU s pistolí u hlavy

Diskuse a informace byly prý „neobyčejně realistické“ a „veskrze vůbec optimistické“. Což v řeči diplomatů nejspíše znamená, že zúčastnění v podstatě jen minimálně věří v možné brzké zlepšení transatlantických vztahů. 

Evropské vlády jsou nyní obzvláště rozčarované kvůli sporu o cla na ocel a hliník. V průběhu společné neformální večeře se údajně evropští vůdci shodli, že „Evropská unie odmítá vyjednávat s pistolí u hlavy“. 

Výjimky, nebo nebudou reformy 

Evropané budou požadovat stálou výjimku z navrhovaných protekcionistických kroků Spojených států. A to ještě před prvním červnem, kdy má dočasné vynětí z amerických celních přirážek vypršet. Výměnou za stálé osvobození jsou pak prý unijní státy ochotné s Washingtonem vyjednávat o řešení témat společného zájmu. 

Mezi nimi má být prohloubení spolupráce v oblasti energetiky, se zvláštním důrazem na zkapalněný zemní plyn. Dále by mohlo jít o upevnění kooperace v oblasti regulací a společné úsilí o reformu Světové obchodní organizace. V tomto ohledu se má diskuse věnovat hlavně způsobu odblokování jmenování členů arbitrážního orgánu.

USA hrozí sankcemi vůči evropských firmám

Posledním společným tématem má podle unijních států být reciproční usnadnění přístupu průmyslových výrobků na trhy v Evropské unii a Spojených státech, se zvláštním důrazem na automobilový průmysl. Evropští politici se ale shodli, že základním předpokladem pro jakékoliv jednání se zámořím musí být udělení stálé výjimky z celních tarifů na ocel a hliník. 

V otázce jaderné dohody s Íránem údajně unijní státníci podpořili pozici evropských signatářů ujednání – Francie, Německa a Velké Británie. Ty chtějí zachovat dohodu s Teheránem do doby, dokud bude Írán plnit její ustanovení. Shoda také panovala v záměru ochránit evropské společnosti před sankcemi, které Washington hodlá uplatnit na kohokoliv, kdo s Íránem bude obchodovat.

Mezi rozpínavostí Íránu a Trumpovým dodržováním pravidel 

Členské státy Evropské unie jsou podle informací Politica také připravené přijmout další nezbytné kroky k řešení otázky íránského vývoje balistických raket a vojenského avanturismu Teheránu na Blízkém východě. 

Při společné večeři prý vrcholní političtí představitelé unijních států vyjádřili velmi rozhodné stanovisko, že budou pokračovat v tlaku na dodržování „mezinárodního systému založeného na dodržování pravidel“. Jedná se především o jejich nesouhlas se stažením USA z íránské dohody i přes existující jednomyslnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která ujednání stvrdila.

Údajně jen dočasný problém 

Mezitím v Bruselu v Evropském parlamentu vystoupil bývalý ambasador Spojených států při Evropské unii Anthony Gardner se slovy, že Donald Trump poškozuje transatlantické vztahy ve všech oblastech, ve kterých dosud Evropané a Američané spolupracovali.

Podle Gardnera se jedná o závažný problém, který je ale údajně jen dočasný, časově ohraničený funkčním obdobím stávajícího šéfa Bílého domu, dočteme na evropské mutaci serveru Politico.