Evropský rozpočet musí schválit parlament

I když samozřejmě platí, že předsedové vlád a hlavy států členských zemí, kteří se samitu účastnili, jsou legitimními zástupci svých zemí a dá se rozumně předpokládat, že k moci se dostali po řádných volbách do národním parlamentů (anebo v přímých volbách) a že jejich voliči si asi vybrali podobné složení politického spektra i ve volbách do Evropského parlamentu a že tedy s nějvětší pravděpodobnosti EP dohodu představitelů členských zemí EU následně potvrdí, nemuselo by tomu vždy tak být. V určité periodě by se mohlo stát, že vůle EP se nebude přesně překrývat s vůlí národních parlamentů a nejvyšších představitelů členských zemí. Větší výkyvy přízně voličů by mohly situaci měnit.

Řada poslanců EP také už v těchto dnech vyjádřila vůči navrhovanému rozpočtu EU své výhrady a to především proto, že celkový objem sedmiletého rozpočtu EU, k němuž dospěli nejvyšší představitelé členských zemí o víkendu v Bruselu, je nakonec podstatně menší, než jaký původně EP požadoval. S mnohem vyšším rozpočtem také původně počítala EK, což je hlavní výkonný orgán EU, jenž má rozhodovací pravomoci mezi schůzkami nejvyšších představitelů.

Británie, jako předsedající stát, nese formálně odpovědnost za to, co se dohodlo minulý týden a britský premiér Tony Blair proto musel nyní přesvědčovat poslance Evropského parlamentu, aby návrh rozpočtu schválili. V úterý vystoupil na půdě EP, kde musel čelit ostré kritice, zvláště ze strany vlastních, tj. britských euroskeptiků, kteří zase považují dohodnuté snížení britského rabatu za nepřijatelné.

"Účelem tohoto rozpočtu je zajistit, aby rozšíření EU proběhlo úspěšně," prohlásil Tony Blair. Je-li dnes EU větší o 10 převážně chudších zemí střední a východní Evropy a staré evropské země s tímto rozšířením souhlasily, vysvětloval britský premiér, musí se jejich představitelé dohodnout na rozpočtu tak, aby tyto nové členské státy mohly plánovat svůj příští ekonomickvý vývoj.

Zároveň ale zdůraznil, že je nutné, aby EU za tři roky provedla zásadní reformu rozpočtových výdajů, jak to předpokládá víkendová dohoda z Bruselu. Jde hlavně o největší výdajovou položku, o peníze určené na tzv. společnou zemědělskou politiku, kterou Londýn trvale napadá, a kterou urputně brání Francie, a která představuje více než 40 procent ze všech výdajů EU.

"V budoucnu budeme skutečně potřebovat zásadně přehodnocený rozpočet," řekl dnes europoslancům Tony Blair.

Pozorovatelé sice předpokládají, že EP nakonec dohodnutý rozpočet EU schválí, ale je pravda, že poměrně velké množství jeho členů se proti tomu bouří. "Kdyby měl parlament hlasovat o rozpočtu ještě dnes, tak bychom ho nejspíš neschválili," podotkl vůdce liberálně demokratické frakce, která je druhá největší v EP, Graham Watson. Nespokojeni jsou i socialisté, kteří si představovali mnohem vyšší částky a z opačného důvodu už zmínění euroskeptici.

Ani předseda EK Jose Manuel Barroso, jehož názor bude mít patrně při hlasování veliký vliv, není s dohodou o rozpočtu úplně spokojen, ale současně uznává, že se tím EU vyhnula "paralýze" a že je teď už zase v pohybu.

A to je také důvod, proč EP nakonec nejspíš dohodnutý rozpočet potvrdí. Pokud by tak neudělal, riskoval by vypuknutí nové vleklé krize uvnitř EU a to je něco, za co europoslanci určitě nebudou chtít nést odpovědnost.