Evropský parlament zamítl návrh na omezení užívání pesticidů. „Ignoroval by rozdíly mezi zeměmi,“ souhlasí předseda zemědělců

Nedlouho před tím, co europoslanci smetli návrh na omezení pesticidů ze stolu, rozhodla Evropská komise, že o deset let prodlouží licenci pro používání glyfosátu. „Ten návrh na omezení používání pesticidů na 50 procent do roku 2030 souvisel se zavázáním členských států k tomu, že do téhož roku zastaví pokles biodiverzity,“ říká geochemik Jakub Hruška z ústavu Výzkumu globální změny Akademie věd a člen České geologické služby.

Čtěte také

Pesticidy mohou ovlivnit vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z jejich prokletí?

„Jeden z hlavních řídících faktorů způsobujících pokles biodiverzity je vysoké používání pesticidů v evropské přírodě a po celém světě. Cíl považuji za důležitý, ale přesto, že jednání o omezení úbytku biodiverzity byly desítky, žádné se nenaplnilo.“ 

„Je potřeba uvažovat, jak pesticidy působí, jak se bude měnit struktura krajiny a pěstovaných plodin,“ dodává.

„Zemědělský svaz toto rozhodnutí vítá, protože celá diskuse nám přišla odtržená od reality. Nevíme, kolik které země přesně používají pesticidů, protože každý stát to sleduje trochu jiným způsobem, má jinou strukturu plodin a jiné přírodní klimatické podmínky – Česko používá čtyřikrát méně přípravků než například Belgie, což toto nařízení úplně ignoruje a rozhoduje o nějakém technokratickém procentu, které vůbec nic neříká,“ vysvětluje předseda svazu Martin Pýcha.

Snižování i bez směrnice?

Česká republika od roku 2011 snižuje množství používaných přípravků na ochranu rostlin. „Snažíme se zavádět nové technologie, abychom snižovali množství pesticidů, protože jsou pro zemědělce ekonomicky nákladné,“ míní Pýcha.

Čtěte také

Objem herbicidů a pesticidů v jídle je tristní. Lidé to ale bohužel neřeší, míní ředitel BIO firmy Dvořáček

„Čeští zemědělci podle dat Českého statistického úřadu to množství skutečně snižují a dostatečně. My už sedm let provádíme výzkum na zajících polních, nepozorujeme však, že by v nich množství pesticidů klesalo,“ podotýká Hruška.

Dodává, že biodiverzita nereaguje pouze na množství pesticidů, ale také na strukturu zemědělské krajiny, která je v Česku velmi špatná kvůli velkým polím, kde se na velkých rozlohách pěstují bloky plodin.

„Od roku 2011 jsme přípravky snížili skoro o 40 procent. Spousta přípravků se postupně zakazuje a v těch, které jsou povolené, se snižuje množství účinné látky. Navrhujeme používat nové metody obhospodařování půdy, precizní zemědělství, kde bude možnost variabilní aplikace pouze tam, kde to bude nezbytně nutné kvůli škůdci či chorobě,“ říká Pýcha.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská komise – rozšíření EU je opět na pořadu dne

Další věc, na kterou upozorňuje, jsou nové genomické techniky, které jsou v EU zakázány. „Jde o přirozený způsob šlechtění, akorát že ho urychlíte tím, že můžete pracovat s geny. Dokázali bychom vyšlechtit plodiny, které by byly odolné vůči některým chorobám nebo škůdcům a nemuseli bychom je ošetřovat chemicky.“

„Všechny geneticky modifikované plodiny jsou modifikované na to, aby vydržely větší dávky pesticidů,“ doplňuje tvrzení Hruška a domnívá se, že tato cesta šlechtění je přesně ta, jakou bychom jít neměli.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.