Evropský parlament zamítl návrh na omezení užívání pesticidů. „Ignoroval by rozdíly mezi zeměmi,“ souhlasí předseda zemědělců

1. prosinec 2023

Černý den pro životní prostředí a společnost. Za takový označila rakouská europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová den, kdy Evropský parlament zamítl návrh na omezení používání pesticidů, který měl jejich aplikaci v členských zemích snížit do roku 2030 na polovinu. Jde skutečně o tak špatnou zprávu pro biodiverzitu a zdraví občanů, nebo o rozumné rozhodnutí, protože zemědělci i bez stanovování mezních hranic sami snižují při pěstování použití chemie?

Nedlouho před tím, co europoslanci smetli návrh na omezení pesticidů ze stolu, rozhodla Evropská komise, že o deset let prodlouží licenci pro používání glyfosátu. „Ten návrh na omezení používání pesticidů na 50 procent do roku 2030 souvisel se zavázáním členských států k tomu, že do téhož roku zastaví pokles biodiverzity,“ říká geochemik Jakub Hruška z ústavu Výzkumu globální změny Akademie věd a člen České geologické služby.

Čtěte také

„Jeden z hlavních řídících faktorů způsobujících pokles biodiverzity je vysoké používání pesticidů v evropské přírodě a po celém světě. Cíl považuji za důležitý, ale přesto, že jednání o omezení úbytku biodiverzity byly desítky, žádné se nenaplnilo.“ 

Je potřeba uvažovat, jak pesticidy působí, jak se bude měnit struktura krajiny a pěstovaných plodin,“ dodává.

„Zemědělský svaz toto rozhodnutí vítá, protože celá diskuse nám přišla odtržená od reality. Nevíme, kolik které země přesně používají pesticidů, protože každý stát to sleduje trochu jiným způsobem, má jinou strukturu plodin a jiné přírodní klimatické podmínky – Česko používá čtyřikrát méně přípravků než například Belgie, což toto nařízení úplně ignoruje a rozhoduje o nějakém technokratickém procentu, které vůbec nic neříká,“ vysvětluje předseda svazu Martin Pýcha.

Snižování i bez směrnice?

Česká republika od roku 2011 snižuje množství používaných přípravků na ochranu rostlin. „Snažíme se zavádět nové technologie, abychom snižovali množství pesticidů, protože jsou pro zemědělce ekonomicky nákladné,“ míní Pýcha.

Čtěte také

„Čeští zemědělci podle dat Českého statistického úřadu to množství skutečně snižují a dostatečně. My už sedm let provádíme výzkum na zajících polních, nepozorujeme však, že by v nich množství pesticidů klesalo,“ podotýká Hruška.

Dodává, že biodiverzita nereaguje pouze na množství pesticidů, ale také na strukturu zemědělské krajiny, která je v Česku velmi špatná kvůli velkým polím, kde se na velkých rozlohách pěstují bloky plodin.

„Od roku 2011 jsme přípravky snížili skoro o 40 procent. Spousta přípravků se postupně zakazuje a v těch, které jsou povolené, se snižuje množství účinné látky. Navrhujeme používat nové metody obhospodařování půdy, precizní zemědělství, kde bude možnost variabilní aplikace pouze tam, kde to bude nezbytně nutné kvůli škůdci či chorobě,“ říká Pýcha.

Čtěte také

Další věc, na kterou upozorňuje, jsou nové genomické techniky, které jsou v EU zakázány. „Jde o přirozený způsob šlechtění, akorát že ho urychlíte tím, že můžete pracovat s geny. Dokázali bychom vyšlechtit plodiny, které by byly odolné vůči některým chorobám nebo škůdcům a nemuseli bychom je ošetřovat chemicky.“

„Všechny geneticky modifikované plodiny jsou modifikované na to, aby vydržely větší dávky pesticidů,“ doplňuje tvrzení Hruška a domnívá se, že tato cesta šlechtění je přesně ta, jakou bychom jít neměli.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.