Evropská komise kritizuje státy EU za pomalé prosazování ekonomických reforem

Realita fungování evropského trhu v praxi se tak podle něj ani zdaleka nevyrovnává s politickou rétorikou a nejrůznějšími sliby. Pravidelně vydávaná čtvrtletní zpráva Evropské komise o zavádění ekonomických reforem, které mají dokončit vytváření jednotného trhu EU, hodnotí prozatím dosažený pokrok v tomto ohledu jen jako "zdaleka ne dostatečný".

"Naše úsilí přijmout opatření, které EU potřebuje k dokončení skutečné integrace trhu, bude marné, jestliže členské státy neprojeví větší ochotu zavádět příslušnou nadnárodní legislativu," prohlásil Romano Prodi před poslanci Evropského parlamentu v Bruselu a dodal, že "zatím takovou ochotu není vidět".

Nejnovější zpráva Evropské komise vypočítává celou řadu nedostatků v oblastech, v nichž členské státy EU ještě nedokázaly prosadit reformy, považované za životně důležité pro zvýšení výkonu evropského hospodářství.

Zpráva kritizuje např. Německo a Francii - dvě ekonomicky nejdůležitější země EU - za nedostatečné prosazování evropských právních norem, za příliš vysoký schodek domácího státního rozpočtu a za pomalé zavádění a nedodržování dříve dohodnutých základních ekonomických reforem.

Prakticky ve všech zemích EU nachází komise řadu nedostatků. Například v Británii je to nízká produktiva práce a značné rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Ve Švédsku, Dánsku a Finsku jsou to zase příliš vysoké ceny, omezování konkurence v některých oborech a klesající produktivita práce. V Itálii, Řecku a Španělsku zase poměrně vysoká míra nezaměstnanosti, zejména žen, nestabilita veřejných financí a rozpočtové schodky. Belgie je kritizována třeba za nízkou úroveň školství a nedodržování předpisů EU, Irsko za malé ohledy vůči životnímu prostředí, atd.

Zhoršení rovnováhy rozpočtu ve Francii, Německu a Portugalsku sleduje prý Evropská komise s "velkými obavami".

"Zpomalení hospodářského růstu, k němuž v posledních letech došlo v zemích Evropské unie, nemůže být výmluvou k odkládání reforem," uvádí se doslova ve zprávě, neboť jen "snížení schodku státního rozpočtu a tím i posílení důvěry, by mohlo rozvoji pomoci", jak se v ní tvrdí.

Předseda Komise Romano Prodi dal na vědomí poslancům Evropského parlamentu, že ještě před květnovými volbami, které se mimochodem budou poprvé konat i u nás, by chtěl dosáhnout dohody o společném postupu členských zemí EU na poli finančních služeb a uznání profesních kvalifikací a patentů.

Zavázat by se k tomu podle něj měli nejvyšší představitelé členských států EU na jarní vrcholné schůzce v Bruselu.

Zpravodaj britského deníku Financial Times George Parker k tomu poznamenává, že v Bruselu v současné době narůstá značné rozhořčení a pocit trapnosti z toho, že EU nadále ekonomicky pokulhává za Spojenými státy, přestože před časem vyhlásila, že se chce do roku 2010 stát ekonomicky nejvíce konkurence-schopnou oblastí světa, jejíž rozvoj bude podložen nejlepšími znalostmi.

Místopředsedkyně irské vlády, která na půl roku předsedá EU, Mary Harneyová, k vyjádření Romana Prodiho podotkla, že se určitě pokusí oživit agendu reformních opatření. A dodala: "Všichni podporujeme rétorické projevy, ale naše odhodlání se bude posuzovat až podle toho, co dokážeme. Čas na povídání skončil."

Podle jejího názoru patří k nejhorším současným problémům EU také odchod vzdělaných lidí do USA. "Mimořádně mě znepokojuje skutečnost, že asi 40 procent výzkumných pracovníků v USA přišlo z evropských univerzit," řekla zpravodaji deníku Financial Times. Pokud se to nezmění, mohlo by to jednou skutečně ohrožovat prosperitu budoucích generací evropských národů.