Eva Turnová: Nomen omen
Před pár dny jsem otevřela svůj notebook značky „hp“ a místo Sonorské pouště na mě civěla černá obrazovka. Spodní lišta, za kterou se ukrývají zásadní drátky, praskla. Notebook mi obvykle vydrží tři roky, ale teď jsou to teprve dva, zkusím ho dát opravit. Kamarád mě odkázal na známého Přemka, spolehlivého opraváře. Volám Přemkovi.
„Vyfoťte mi ho a já vám dám vědět.“
Za chvíli volá zpátky: „To je nějakej neznámej typ „dy“, to nedělám.“
„Ne, to je „hp“, máte tu fotku obráceně.“
„Jo tak, hápéčka dělám běžně, přivezte to.“
Čtěte také
Odvezla jsem notebook Přemkovi, který hned volá:
„Tak madam, monitor je úplně k.o. To už nemá cenu opravovat. Mám tu pro vás repasovaný dělo, je to taky hápéčko, herní Omen Intel 7, že jste to vy, dám vám ho za dvacet...“
„Já ale nehraju.“
„Ale každej hraje. Vidím na vás, že těch dvacet prostě nemáte, já taky ne, jinak bych ho koupil sám. Nic se neděje, stejně byste to neocenila, vyměním vám monitor, ale jenom proto, že jste mi strašně sympatická. Zavolejte zejtra v deset.“
Volám v deset.
Čtěte také
„Monitor fachá, ale rozlít se větrák, nemám na to nervy, berte toho Omena, někde si prostě pučte. Teď už ale za dvaadvacet. Co byste tam chtěla přetáhnout? Všechno? Tak to ne, to by trvalo hodiny, navíc asi s notebookama dost házíte a to se mi nelíbí, ale nic se neděje, že jste mi sympatická, seženu větrák do starýho. Zavolejte v jedenáct.“
Volám v jedenáct.
„Hnul jsem s pantama a celý se to rozpadlo. Je to katastrofa. Manželka se mnou nemluví, celej den se vám věnuju, já bych se pro vás samozřejmě rozkrájel, ale nový panty jsou drahý, přijeďte si pro to... Budete si to muset doma opřít o nějakou vázičku nebo vzít toho Omena...“
Čtěte také
Za chvíli znovu volá:
„Už jste vyjela? Ne? Víte co, nejezděte, nic se neděje, já vám tam provrtám za pár korun díry do víka a budete to mít mnohem levnější. Jste pěkná a mladá, teda v porovnání se mnou samozřejmě, jinak jsme voba starý...“
V jednu zvoní telefon:
„Tak jsem to provrtal a nezapnul se monitor, navrhuju koupit toho Omena, teď už teda za pětadvacet, jestli je fakt nemáte, tak můžu ještě jednou zkusit vyměnit monitor u toho vašeho, ale jenom že jste to vy.“
„Tak jo, děkuju vám pane…“
„Kuchal jméno mé.“
„Kuchal? Nomen omen.“
„Takže berete toho Omena? No vidíte, já věděl, že se dohodnem."
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
