Eva Turnová: Jakoby
Čím jsem starší, tím častěji vzpomínám na svou babičku, u které jsem bydlela ve svých sedmnácti letech, v době, kdy se kolem člověka rojí nejvíc nápadníků. Babička jim udělovala přezdívky – Jindra byl Ánry, Damašek byl Aksamit a Davidové měli čísla. Jedly jsme polomáčenky a bavily se o tom, jestli má židle duši.
Babička vždycky díky mým výrokům dostávala několikaminutové záchvaty bujarého smíchu.
Když jsem se odstěhovala, babička zapškla. V bytě chřadly kytky, chcípla kočka a v televizním programu byly přeškrtané všechny slovenské pořady.
Čtěte také
Sousedka slovenského původu totiž omylem zavadila babičce ve výtahu o ňadro a babička pak propiskou kreslila sousedčiny povadlé vnady a kresbičkami jí zahlcovala schránku. Sousedka babičce zase na oplátku stříkala prádlo na balkoně savem.
Těžko říct, odkud se bere stařecká nevraživost. Bylo by logické, že ke stáru už to člověk doklepe s tím počtem kamarádů, co má, ale čím jsme starší, tím jsou vztahy křehčí a kvůli zdánlivé banalitě se škrtá jak o život. Přitom i jednodenní nenávist je slušný energetický záběr.
Škrtaj i mladý
Čtěte také
Vyrážím do kavárny mezi mladé; sednu si ke stolku, u kterého dvě středoškolačky právě vedou rozhovor: „… no a Fery začal chodit s Terkou, ale pořád jakoby balil Lenku. Kamarád Lenky, Honza, kterej jakoby znal i Feryho, to profláknul Terce na fejs a ta to Ferymu vyčetla ve zprávách, jakoby ne televizních, chápeš. Fery zrovna večeřel s Lenkou a všechny hustý zprávy od Terky jí četl, dělal si z ní trochu jakoby prostě srandu. Lenka pak seřvala Honzu, proč to jakoby víří, Honza vyčetl Terce, že to řekla Ferymu, ta to řekla znova Ferymu a ten si zablokoval…“
„Koho?“ skočila jí do řeči kamarádka.
„No Lenku.“
„Proč Lenku?“
„Že seřvala Honzu.“
„Spíš že Feryho jakoby nechtěla, ne?“
„Jak to mám jakoby vědět?“
Takže už škrtaj i mladý. Ale zatím jenom jakoby…
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
