EU chce zvyšovat rozpočtové výdaje

Úvahy o budoucím rozpočtu EU, který vstoupí v platnost už za 3 roky, jsou sice zatím neveřejné, ale několik zajímavých informací o něm přinesl v pondělí britský deník Financial Times. Podle něj se předseda Evropské komise Romano Prodi rozhodl navrhnout maximální možnou výši odvodů do rozpočtu, neboť chce udržet také vysokou úroveň výdajů a v některých případech ještě podstatně zvýšit současné výdaje o desítky až stovky procent.

Co by to konkrétně mělo znamenat? Jak známo, naprostá většina peněz v EU se dnes vynakládá na podporu zemědělství a na regionální rozvoj. Pokud zůstane nezměněný dosavadní celkový rozsah finanční pomoci evropským farmářům, měla by tato položka spolu s výdaji na rybářství a rozvoj krajiny představovat zhruba stejně peněz jako dnes, necelých 55 miliard Euro ročně. (Možná se tato částka časem nepatrně sníží.)

Evropská komise ovšem předpokládá, že by se měla naopak podstatně zvýšit podpora ekonomicky slabším regionům EU, což tvoří druhou nejvyšší souhrnnou položku rozpočtu EU. Podle současných prognóz by měla EU vydávat na regionální rozvoj skoro 47 miliard Euro ročně, tj. asi o čtvrtinu více než dnes.

A třetí nejvyšší sournná položka rozpočtových výdajů - na zaměstnanost, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj - zaznamená podle předpokladu Evropské komise nejspíš vůbec nejvyšší procentuální nárůst - o 203 % - a dosáhne v roce 2011 - 22 miliard Euro.

Další významnější výdaje ze společné pokladny se týkají vnější politiky EU, její administrativy, občanství, bezpečnosti a justice, ty ale svou velikostí jsou ve srovnání s předchozími položkami mnohem nižší.

Zvyšování výdajů na rozvoj je podle deníku Financial Times součástí stále obtížněji dosažitelného plánu EU "dohnat a předehnat" do roku 2010 ekonomicky mnohem efektivnější Spojené státy. Výdaje na výzkum se prý mají zvýšit až o 300 procent a výdaje na dopravu a další infrastrukturu až o 400 %.

Zbývá tedy jen otázka, kde na to EU vezme prostředky.

Předseda Evropské komise Romano Prodi se podle pondělího vydání deníku Financial Times zjevně rozhodl "ignorovat" požadavky těch členských zemí, které do společného rozpočtu EU trvale více vkládají než z něho dostávají. Jde zejména o Německo, Británii a Francii a taky o Rakousko, Holandsko a Švédsko, které požadují "zmrazení" současné úrovně výdajů a jejich postupné dorovnání do výše jednoho procenta souhrnu hrubého národního důchodu všech členských zemí EU.

Je zřejmé, že tyto rozdílné postoje mohou brzy vyvolat další vážný spor mezi orgány EU a tzv. velkými evropskými státy. Návrh příštího rozpočtu EU má Evropská komise schvalovat už na svém zasedání 10. února, ale debata o rozpočtu bude nepochybně pokračovat ještě celý letošní a příští rok.

Jiný spor kolem rozpočtu EU se týká rozdělení výdajů na regionální rozvoj. Komisař EU pro záležitosti regionů Michel Barnier prý navrhuje rozdělení napůl mezi současné členské státy EU a nově přijímané země střední a východní Evropy. Komisař tvrdí, že bývalé komunistické země by neměly dostat naprostou většinu těchto dotací na úkor chudších regionů stávajících členů EU. Trvalou finanční podporu by podle jeho názoru měly nadále dostávat zejména chudší regiony v Řecku, Španělsku, Itálii a východním Německu.

Mnozí představitelé EU ale dosud počítali s tím, že výdaje na regionální rozvoj půjdou v budoucnu téměř výhradně do bývalých komunistických zemí. Britský ministr financí Gordon Brown dokonce loni navrhl, aby veškeré výdaje na regionální rozvoj EU dostaly přímo východoevropské vlády, které se pak samy nejlépe rozhodnou, kde jsou tyto peníze nejvíce zapotřebí.

Debata o těchto sporných otázkách a mnoha dalších bude proto jistě ještě pokračovat.