Etiopii chybí voda, Češi tak léta pomáhají v rozvoji infrastruktury

4. únor 2024

Zaostřeno

Etiopie je nejlidnatější vnitrozemská země světa, má víc než 110 milionů lidí. Je i významnou mocenskou silou v regionu Afrického rohu. Zatímco federální vláda o rostoucí populaci, ekonomiku a přírodní zdroje země opírá mocenské ambice, větší část Etiopanů pořád pracuje v zemědělství a nemá přístup k vodě nebo ke zdravotní péči. S tím jak se mění klima, a dál v zemi přibývá lidí, řeší i otázky jak zajistit obživu pro sebe a své rodiny.

Čtěte také

Etiopie zažívá ekonomický boom. Proč rozvoj stojí za to sledovat i z pohledu Evropy?

V regionu Sidama na jihu Etiopie pracuje v zemědělství víc než 80 procent obyvatel. Rostoucí počet zemědělců potřebuje víc půdy k obdělávání. Zabírají proto místa, kde dřív rostly lesy, nebo se půda využívala jako pastviny.

Často jde o vyvýšené planiny, odkud voda stéká dolů do údolí. Jak se ale mění klima – prodlužují se období sucha a srážky v období dešťů jsou intenzivnější – tak pro zemědělství nevhodná, nebo nevhodně obdělávaná půda, rychleji podléhá erozi a mizí.

Zastavit nebo aspoň zpomalit se to snaží projekt organizace All for Soil neboli vše pro půdu ve spolupráci s Člověkem v tísni.

Etiopie - pěstování květin|foto:Archiv společnosti Člověk v tísni, Jan Faltus

Už 40 let v Etiopii působí hydrogeolog Jiří Šíma, který do země poprvé přijel ještě v rámci socialistického československo-etiopského partnerství.

Od rozvojových projektů se časem posunul k vlastnímu podnikání, právě v rozvoji vodní infrastruktury.

Vedle rozvojové spolupráce je podle Šímy potřeba do Etiopie i více investovat. Česko sice nemá kapacity a možnosti konkurovat investicím z Číny, podobné programy ale zaštiťuje Evropská unie. Šíma proto ocenil i podzimní návštěvu českého premiéra, protože jsou podobné akce i v našem bezpečnostním zájmu. Jinak hrozí, že „vyklidíme“ prostor Číně nebo Rusku.