Etiopii chybí voda, Češi tak léta pomáhají v rozvoji infrastruktury
Etiopie je nejlidnatější vnitrozemská země světa, má víc než 110 milionů lidí. Je i významnou mocenskou silou v regionu Afrického rohu. Zatímco federální vláda o rostoucí populaci, ekonomiku a přírodní zdroje země opírá mocenské ambice, větší část Etiopanů pořád pracuje v zemědělství a nemá přístup k vodě nebo ke zdravotní péči. S tím jak se mění klima, a dál v zemi přibývá lidí, řeší i otázky jak zajistit obživu pro sebe a své rodiny.
Čtěte také
V regionu Sidama na jihu Etiopie pracuje v zemědělství víc než 80 procent obyvatel. Rostoucí počet zemědělců potřebuje víc půdy k obdělávání. Zabírají proto místa, kde dřív rostly lesy, nebo se půda využívala jako pastviny.
Často jde o vyvýšené planiny, odkud voda stéká dolů do údolí. Jak se ale mění klima – prodlužují se období sucha a srážky v období dešťů jsou intenzivnější – tak pro zemědělství nevhodná, nebo nevhodně obdělávaná půda, rychleji podléhá erozi a mizí.
Zastavit nebo aspoň zpomalit se to snaží projekt organizace All for Soil neboli vše pro půdu ve spolupráci s Člověkem v tísni.
Už 40 let v Etiopii působí hydrogeolog Jiří Šíma, který do země poprvé přijel ještě v rámci socialistického československo-etiopského partnerství.
Od rozvojových projektů se časem posunul k vlastnímu podnikání, právě v rozvoji vodní infrastruktury.
Vedle rozvojové spolupráce je podle Šímy potřeba do Etiopie i více investovat. Česko sice nemá kapacity a možnosti konkurovat investicím z Číny, podobné programy ale zaštiťuje Evropská unie. Šíma proto ocenil i podzimní návštěvu českého premiéra, protože jsou podobné akce i v našem bezpečnostním zájmu. Jinak hrozí, že „vyklidíme“ prostor Číně nebo Rusku.
Víc si poslechněte v pořadu Zaostřeno Zdeňka Nováka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
