Etika v české politice

„Výsledkem těch dohadování je buď nula, nebo velmi špatný výsledek, který nevyhovuje nikomu. Je to kolektivní dílo,“ řekla Marvanová ČRo Plus. Podle předsedy hnutí Oživení Martina Kameníka můžou za špatný stav české politiky jak lidé, kteří ji vytváří, tak nejasné právní prostředí, ve kterém se politici pohybují.

Palčivě chybí například důkladný zákon o konfliktu zájmů. O jeho absenci se v současnosti nejvíc mluví s působením ministra financí, majitele konsorcia chemických, potravinářských a zemědělských firem Andreje Babiše, který zároveň vlastní velké české vydavatelství novin a časopisů a nejposlouchanější české rádio.

Jediné české právo zabývající se přímo konfliktem zájmů je zákon 159/2006 Sb., který konflikt zájmů definuje vágně. Podle Marvanové nebyla k přijetí přísnějších pravidel politická vůle.

„Já jsem ten zákon už tehdy vnímala jako nedostatečný. Jsou tam sankce, ale jsou velmi mírné. Navíc si je ukládají jen sami politici.“ Novelu zákona teď připravuje ministr Jiří Dienstbier. Ta podle Martina Kameníka sice zvyšuje transparentnost majetkových poměrů, ale na větší vymahatelnost pravidel rezignuje.

Druhým hostem pořadu byl Martin Kameník, předseda sdružení Oživení|foto: www.bezkorupce.cz

Velmi negativně je v Česku vnímán i lobbing. Podle Martina Kameníka neprávem. „Každý, kdo lobbuje má okamžitě nálepku, že se snaží ohnout zákony v podnikatelský byznys. Ale lobbing je pro politiky nezbytná věc. Politici potřebují informace, ať už se jedná o regulaci odvětví jako je fotovoltaika, DPH, energetická koncepce.“

Hana Marvanová zachovávala ve své poslanecké praxi pravidlo být v kontaktu se všemi zájmovými skupinami. „Pro mě bylo lobbování těchto skupin velmi užitečné,“ řekla v pořadu Za hranou.

Podle Marvanové se na stavu české politiky podepsalo 40 let v komunismu, demokratická tradice byla velmi krátká. „Do demokratického režimu jsme si přenesli řadu návyků z totalitního režimu, třeba že se neumíme ozvat. Podle komunistického hesla, že nezbývá držet pusu a krok.“