Ekonomické vyhlídky bohatých zemí

"Vysoké ceny energie mohou poškodit spotřební ekonomky," vysvětloval prezident Bush skupince doprovázejících novinářů. "Mají-li spotřebitelé menší kupní sílu, může to celou ekonomiku zpomalit. A doufám," dodal americký prezident, "že státy organizace OPEC zvýší nabídku na trhu. Pomohlo by to."

Saudská Arábie disponuje největšími zásobami ropy na světě a jistě by bylo v její moci zvýšit těžbu této suroviny. Organizace OPEC má ovšem dlouhodobě určené a závazné kvóty, které limitují objem produkce členských zemí. Důvodem je právě to, co všichni dávno dobře vědí - že totiž cenu ropy určuje téměř výhradně nabídka s poptávkou.

Během velké ropné krize v prvé polovině 70. let minulého století státy vyvážející naftu pochopily, že se musejí spojit, aby udržely cenu ropy a ropných produktů na světových trzích na co nejvyšší úrovni. Právě proto tehdy založily organizaci OPEC a ta od té doby de fakto rozhoduje za všechny společně.

Z hlediska producentů je to určitě dobrá taktika, která se jim v minulých desetiletích ohromně vyplatila. A donedávna fungovala vlastně uspokojivě i na druhé straně - spotřebitelé si časem na vyšší ceny zvykli a své ekonomické kalkuly tomu přizpůsobili. Dokud nezačala cena ropy znovu "šíleně" růst.

Problém nastal teprve v poslední době, v posledních několika letech, když začala prudce vzrůstat spotřeba ropy v tradičně zaostalých zemí, především v Číně a Indii, zatímco přiměřeně vzrůstala i všude jinde ve světě. Dřívější kvóty organizace OPEC dnes už zjevně nestačí a veškeré strategické zásoby spotřebitelských zemí se rychle vyčerpávají. A do toho teď přichází vleklá finanční krize s nesplácenými úvěry na hypotéky ve Spojených státech a neúměrné vysoké vojenské výdaje USA ve válce s terorismem, což souhrně přivedlo k poklesu hodnotu amerického dolaru, za nějž se ropa tradičně nakupuje.

Faktorů je zde tedy několik a řešení spočívá ve změně ne jen jedním směrem. Velmi důležitá je též konkurence schopnost, respektive produktivita práce v nejvyspělejších zemích Západu, které z velké většiny ropu dovážejí.

Jak upozornil britský deník Financial Times, bohaté západní státy musejí nadále zvyšovat svoji produktivitu, chtějí-li udržet vzrůstající tendenci životní úrovně svých občanů, jak to také západní společnosti očekávají a jak to považují za "normální". Podle mezinárodního srovnání se totiž růst produktivity práce v bohatých zemích zpomaluje, zatímco v nově vznikajících ekonomikách se prudce zrychluje.

Ekonomové tvrdí, že průmyslově vyspělé země budou muset zvýšit svoji produktivitu práce nejméně na dvě procenta ročně, aby si udržely současnou úroveň příjmů na jednoho obyvatele. Pro srovnání: takovou produktivitu má dnes z velkých evropských zemí jen Británie (díky šťastné shodě okolností) a ještě před dvěma lety ji měly Spojené státy. Dnes však produktivita v USA vzrůstá jen o jedno procento ročně a o moc lépe na tom nejsou ani bohaté země západní Evropy. Stejný makroekonomický ukazatel se v Číně pohybuje kolem 10 procent ročně a v Indii kolem 6 procent.

Velkou neznámou jsou v této chvíli následky dosud skryté finanční krize, která vznikla hromadným nesplácením hypotéčních půjček v USA. Odborníci se teď dohadují, zda už tato veliká finanční krize opravdu nastala anebo dosud jen hrozí. První kola amerických prezidentských primárek odhalila, že tamní voliči mají nyní o vývoj své ekonomiky značné obavy a proto projevy týkající se hospodaření a státních financí zapůsobily na voliče mnohem naléhavěji než třeba válka v Iráku. Z toho je jasné, jakým směrem se asi bude ubírat další americká předvolební kampaň.

Největší americká bankovní skupina Citibank ohlásila v úterý ztrátu za poslední čtvrteletí minulého roku ve výši téměř 10 mld dolarů a odůvodnila to nesplácením hypotéčních půjček. Její příjmy za minulý rok se tak snížily o 70 procent a vedení banky podstatně snižuje letošní dividendy, přestože banka získala miliardové podpory z investičních ústavů v Singapuru a Spojených arabských emirátů.

Světová ekonomika je dnes globálně propojená tak, že americké finanční potíže se mohou snadno přelévat i do Evropy a jiných zdánlivě samostatných regionů a zemí. Nikdo proto neví, co případná hospodářská recese ve Spojených státech může znamenat. Jisté je, že vysoké ceny ropy mohou situaci jen zhoršit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .