Egyptské hrobky stojí v poruchových zónách
Egyptští stavitelé si chtěli ušetřit práci a hrobky budovali na místech, kde se jim snadno kopalo. Netušili, že o pár tisíc let později jejich "zlepšovák" zkomplikuje práci archeologů.
Katarin Parizek z Pennsylvánské státní univerzity fotograficky zdokumentovala 33 ze 63 známých hrobek v egyptském Údolí králů. U 30 z nich zjistila, že se hrobky nacházejí v místech poruchových zón, kde se setkává více geologických zlomů a horniny zde netvoří souvislou vrstvu. Domnívá se, že nejde o žádnou náhodu, ale záměr dávných stavitelů. Ti zjistili, že se jim vápenec v poruchových zónách kope lépe než na jiných místech a začali si tak ulehčovat práci.
Praskliny ve vápenci jsou v některých místech Údolí králů široké několik metrů a táhnou se do délky více než 1 km. Egyptským kopáčům ulehčily práci, ale dnes způsobují vážné problémy, protože jimi do hrobek snadno proniká voda, která ničí malby na stěnách a stropech. Archeologové se sice naučili vodu odvádět jinam, ale tím mohou utrpět hrobky, které na svůj objev teprve čekají. Druhou stranou mince je, že pátrání podél poruchových zón může odhalit dosud skryté hrobky. V roce 2006 tak byla například objevena hrobka KV63, jejíž malby také částečně poškodila prosakující vlhkost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
