Dvory a rezidence ve středověku XXVI.
Další z oblíbených zábav středověké dvorské společnosti byly turnaje. V průběhu let procházely vývojem. Ze skupinových soubojů se stal boj muže proti muži. Kdy se tak stalo? Odkud se dostaly turnaje do Čech? To už jsou otázky pro 26. díl seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
Zároveň se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR zastavíme u cen, které patřily vítězům turnaje a přiblížíme si turnajová pravidla bohurtu, tjostu a připojíme také pár slov o turnajích kulatého stolu.
Zrod adrenalinové zábavy
Bojové hry jsou známé už z antického prostředí i raného středověku. K nám se ovšem turnaj dostal z Francie, jak napovídá i v písemných pramenech dokumentovaný boj „po francouzském stylu“. První zaznamenaný turnaj je datován rokem 1095. Uskutečnil se ve Flandrech a šlo o souboj skupin rytířů. Z té doby máme také doloženo první úmrtí, první připomínku nebezpečnosti této oblíbené zábavy.
Odměna vítězi měla mnoho podob
Odměny za vítězství v turnaji byly opravdu různorodé. Nejčastěji se jednalo o zbroj nebo koně, jak vypovídá báseň Heindricha von Freiberg o Janu z Michalovic. Podle básně získal od francouzského krále za vítězství částku 100 liber a navíc koně včetně klenotů. Výherce ovšem mohl získat darem také medvěda nebo jiné zvíře. V této souvislosti pak poněkud kuriózně působí další z doložených výher 13. století při turnaji v Magdeburku, kde na vítěze čekala tamní prostitutka.
Raději bohurt nebo tjost?
Tzv. bohurt byl typem masového turnaje, kdy proti sobě najížděli houfy rytířů. Ovšem šlo o souboj beze zbraní, pouze se štítem. Šlo v podstatě o ukázku jezdeckého umění, i když docházelo také k případům, kdy se rytíři snažili druhého srazit štítem z koně.
Tzv. tjost už byl soubojem dvojic doloženým až ve třináctém století, kdy se celá turnajová kultura dále rozvíjela, zjemňovala a na scénu se dostaly také turnaje kulatého stolu.
Turnaje v českých zemích
„Se štíty na plecích páni se srážejí v rytířských kláních, jindy zas v jinošských hrách se jinoši navzájem druží.“ Tak popisoval zbraslavský kronikář rozkvět turnajů v závěru přemyslovské epochy, ale nevynechává ani čas po roce 1306. Čeští šlechtici se totiž proslavili během oslavy sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou ve Špýru v roce 1310. Jak je v kronice psáno, kdykoliv se během turnaje na kolbišti objevil český zástupce, provolával dav: „Ecce Bohemus! Ecce Bohemus!“
Příště
Jak se dvůr bavil kromě lovu a turnajů? Na tuto otázku už uslyšíte od PhDr. Dany Dvořáčkové a PhDr. Jana Zelenky z Historického ústavu AV ČR odpověď v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 16. července 2010. Zároveň připojíme také další zajímavosti o turnajích. Uslyšíte nejen kdy se do turnajů připojila legenda krále Artuše, ale zmíníme také první dochované kritiky turnajové zábavy středověkého dvora.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
