Důkaz „provinčních“ dinosaurů

V období pozdní křídy před 84 až 70 miliony let byla Severní Amerika rozdělena na dva ostrovní kontinenty – východní Appalachii a západní Laramidii, která se svou rozlohou podobala dnešní Austrálii. Většina dinosaurů, kteří obývali Laramidii, žila stísněna na relativně úzkém pásu planin mezi mořem na východě a horami na západě. Patřili k nim i velcí rohatí býložravci ze skupiny Ceratopsia. Na počátku 60. let minulého století si paleontologové všimli, že na severu Laramidie žili jiní ceratopsové než na jihu a že celkové množství jejich druhů je na tak malé území překvapivě vysoké. V celé dnešní Africe najdeme jen pět savců velikosti nosorožce a větších. V období pozdní křídy však v Severní Americe žily na čtvrtinovém území více než dvě desítky velkých dinosaurů.

Na otázku, jak mohlo těsně vedle sebe koexistovat tolik variant velkých býložravců, jsou dvě možné odpovědi. Buď byla pozdní křída obdobím hojnosti a malé území dokázalo uživit mnohem víc zvířat než dnes, nebo měli dinosauři pomalý „plazí“ metabolismus a nízké potravní nároky. Ať už však byla příčina jakákoli, zdá se, že mezi Utahem a Coloradem existovala jakási bariéra – pravděpodobně pohoří či klimatické faktory – která limitovala pohyb dinosaurů ze severu Laramidie na jih a zvyšovala druhové bohatství ceratopsů. Teorii „dinosauřího provincionalismu“, jak vědci označují to, že se v severní Laramidii vyskytovaly jiné druhy ceratopsů než na jihu, teď podpořil objev dvou nových druhů.

Rozšíření dinosaurů v Laramidii|foto: Utah Museum of Natural History

Nové druhy ceratopsů pocházejí z jižního Utahu – tedy z oblasti, která byla na fosilní nálezy rohatých dinosaurů zatím velmi skoupá. Větší z obou dinosaurů Utahceratops gettyi měřil na délku 6 až 7 metrů a vážil 3 až 4 tuny. Menší Kosmoceratops richardsoni byl asi pětimetrový a vážil 2,5 tuny. Jak je u ceratopsů obvyklé, jejich čela zdobil jeden dlouhý roh a menší vyrůstaly z okrajů tváří. U Utahceratopse se tyto boční rohy stáčely do stran, takže připomínaly spíš rohy bizonů než triceratopse a dalších rohatých dinosaurů. Kosmoceratops měl boční rohy také orientované do stran, ale mnohem delší. Paleontologové na jeho hlavě napočítali 15 rohů, což z něj dělá jednoho z nejrohatějších známých dinosaurů.

Zdroj: University of Utah, PLoS ONE