Důchody a demografie

Komise mezi jiným navrhuje zvyšovat věk pro odchod do důchodu a umožnit vyvedení menší části důchodového pojištění na individuální penzijní účet jednotlivce.

Představme si dva základní možné důchodové plány. Ten, který je současně zaveden v Česku, je nazýván průběžný, protože je založen na redistribuci splátek, které vyprodukují aktivní jednotlivci a spotřebovávají osoby v důchodu. Druhému se říká kapitálový a spočívá v akumulaci kapitálu jednotlivce prostřednictvím úspor a jeho následné spotřebě během důchodových let.

Každý z nich, pokud je použit ve své čisté formě má své zápory i výhody, ale v současné době řada států se pokouší najít nějaký kompromisní mezistupeň, který by spojoval co nejvíce kladů a snažil se potlačit vnější negativní vlivy. Průběžný systém, který je preferován českou levicí a odborovými svazy je založen na tom, že vždy přibližně třicet pět ročníků odvádí dávky, které jsou převáděny na výplaty přibližně patnácti ročníkům důchodců. Peníze se tedy vždy nějaké vyberou, ale nikde není záruka, že jich bude dostatek, protože v hospodářském cyklu se nutně vyskytují krize. Během nich roste nezaměstnanost a odvody jsou nižší, proto je nutná dotace státu do systému.

Taková situace nastala právě v posledních dvou letech. Kapitálový důchodový plán zaručuje výplatu naspořených úspor, ale jejich výše může být naopak ohrožena vyšší inflací, bude-li v průběhu let mnohem vyšší než úrokové úspory.

Zastánci průběžného systému argumentují specifickým výkladem demografického vývoje tak, že se vlastně nic neděje a vliv je jen minimální, a proto bude vždy více aktivních ročníků odvádět dávky na menší počet ročníků důchodců. Opomíjeným problémem je však fakt, že se jedná o stále slabší ročníky proti populačně silnějším do důchodu odcházejících. Navíc, s výjimkou posledních dvou krizových let, se jedná v průměru o vyšší nástupní důchody vlivem stoupajících příjmů. S vyšším věkem odchodu do důchodu ale hrozí nebezpečí, že poslední předdůchodové ročníky jsou více ohroženy možností ztráty práce. V zaměstnání jsou totiž převážně považováni za méně výkonné a pokud je nechrání nějaké ustanovení kolektivní smlouvy, tak v dobách krizí jsou při propouštění na řadě jako první.

Varianty, které vycházejí ze závěrů komise vedené Vladimírem Bezděkem, jsou vlastně kombinací obou základních důchodových principů. Zůstala by z nich základní státem garantovaná část důchodu a pouhá tři procenta z nynějších dvaceti osmi by si zaměstnanci povinně ukládali fondovým systémem. Varianty se liší i tím, že buď by jim stejnou část přikládal stát, anebo by je odvedl podnik místo do rozpočtu na jejich individuální účet. Na rozdíl od státem vyplacené penze je uspořená částka ve fondu předmětem dědictví, tudíž ani úmrtím účastníka penzijního spoření jeho pozůstalí netratí, protože naspořená částka se převádí na jejich penzijní účet.

V obou návrzích komise se však jedná o velikou ztrátu na příjmové stránce státního rozpočtu, která by se musela kompenzovat vyšším příjmem v jiné oblasti. Nejčastěji se uvažuje o zvýšení snížené sazby DPH. Tady je proto třeba hledat příčiny protestů, protože by to znamenalo vyšší rozpočtové zatížení domácností, a to s nejtvrdším dopadem na nejslabší příjmové kategorie a rodiny s dětmi.

Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, který výpočet důchodů zpochybnil, je nutno přijmout změnu. Proto se přijetí nějaké navržené varianty, popřípadě s přijatelnější úpravou pro stát i občany, je povinností nově zvoleného parlamentu. Zásadní změna určitě bude mít dlouhodobý charakter, který se přímo dotkne nynějších čtyřicetiletých a mladších. Starší generace půjde do důchodu podle současných pravidel, jen výpočet bude muset být, díky soudnímu rozhodnutí, jiný.

Věřme, že změny, které nás čekají, budou co nejméně bolestivé a přispějí k odpovědnějšímu přístupu ke spoření na důchod na straně občanů a přijatelné změně na straně státu. Pokud by tomu tak nebylo, věnovali bychom našim potomkům špatný dar, který by je vyháněl do světa jako před mnoha lety.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.