Dosavadní průběh soudního procesu s údajnými vrahy ruské novinářky Politkovské

27. listopad 2008

Tak nám zabili Ferdinanda. Fráze více-méně literární nechává prakticky každého v klidu. Jsou ovšem země, kde podobná rčení jsou nejen standardní, ale i aktuální. Tak nám zabili starostu, řekli si asi bez velkého vzrušení obyvatelé Vladikavkazu. Ono se to dalo vlastně čekat. Oblast je to krizová a střelný prach je tu cítit prakticky na každém kroku.

Vladikavkaz je ostatně už rok, rozhodnutím tehdejšího prezidenta Vladimíra Putina městem vojenské slávy! Promiňte, docela jsem zapomněl na jméno starosty: Vitalij Karajev. Snad proto, že podobně často jako místní politici v Rusku umírají i novináři. Vražda starosty, ke které stačilo 300 gramů TNT, se stala ve středu ráno. Teroristický útok mladé sebevražedné atentátnice na mikrobus taxislužby už 6. listopadu. Na veřejnost se podrobnosti dostaly - bez velkého spěchu - až trochu později. A hned si také ruská media pospíšila s domněnkou, že za krvavou vraždou stojí teroristé, podobně jako za útokem na zahraniční turisty v Bombaji.

Svět je zkrátka zlej! A vše teď vypadá trochu jinak, když se řekne: Tak nám zabili Politkovskou! Teprve teď - po více než 2 letech - se trestní spis dostává k soudu spolu s pěti kulkami, z nichž některé ji na smrt zabili. A podivné je, s jakým spěchem se proces otevírá a s jakým chaosem se otevírá veřejnosti a zase se jí uzavírá. Minulou středu to předseda poroty zdůvodnil obavami porotců, a když sami porotci zpochybnili toto tvrzení, bylo líčení prohlášeno za veřejné. Pochybné rozhodování předsedy senátu vyvolává řadu spekulativních otázek, ale soudce Kolesov důvody k rezignaci nevidí. Protože je nevidí ani zástupce zavražděné novinářky, lze docela dobře uvažovat o tom, že sama porota upletla bič na předsedu senátu a že se tedy snaží zdiskreditovat celý proces. Už samotný fakt, že líčení se koná před vojenským soudem o něčem svědčí. A to není ta jediná záhada kolem procesu. I když na ruských silnicích jistě není bezpečno, světe div se!

Do auta právě s jedním z obviněných cestou k soudu někdo naboural. A v případě sovětského agenta Litviněnka je to zase jinak. Hlavní podezřelý čirou náhodou je ochoten přijet vypovídat do Velké Británie. Nechci být zlomyslný, ale kdoví, jak doletí letadlo z Moskvy do Londýna? Možná se někdo s někým někde dohodl. A v případě vraždy novinářky Politkovské možná došlo také k podobné dohodě, proto se svědek stal obětí dopravní nehody. Jeho krycí jméno příznačně zní "jiřička". Voronok. Ruština zná ale i mnoho převzatých slov. Duršlag /z němčiny/ je např. cedník, a kiljer /z angličtiny/ nájemný vrah. Tím měl být podle čerstvých zpráv v případě novinářky Anny Politkovské nejmenovaný ruský politik. Ne tajemník Ministerstva, jako v českém případě novinářky Sabiny Slonkové, ale skutečný aktivní politik. Podle šéfa FSB Bortnikova je bezpečnostní situace v Rusku mimořádně složitá, teroristé jsou nevyzpytatelní a z toho lze dovodit, že opatření musejí být rázná. Na ruském internetu už jsou články varující před zahraničním terorem, před rozpadem Ruska, ke kterému chtějí zlovolní zahraniční teroristé zemi dovést.

Spekuluje se dokonce, že za terorem v Severní Osetii stojí Gruzie a její prezident Saakašvili. Oficiální zdroje jsou naštěstí tak obezřetná, že to popírají. Ale není přece šprochu... však to znáte a jednou zasetá pochybnost se rychle roznese. A pak i toto zrnko pochybností může být celkem pádných argumentů, které se mohou brzy objevit i na obrazovce ruských televizí. A ty jsou, jak známo, nejpádnější zbraní ruské moci. Vždyť je také tato moc vlastní. V okamžiku, kdy Federální shromáždění schválilo prodloužení prezidentského mandátu a poslancům vyšší funkční období, nestojí nic v cestě tomu, aby rázně zakročil proti zlovůli kriminálních a všudypřítomných teroristů rázný muž. Je jím, jistěže, VVP, Vladimír Vladimirovič Putin. Podobný scénář už uplatnil jednou. V roce 2000, když se potřeboval, coby premiér dostat do Kremlu. Výbuchy obytných domů v Moskvě nebyly dodnes uspokojivě vyšetřeny. A VVP je dnes přece znovu předsedou vlády. A že jsem Vám nic moc neřekl o procesu s vrahy Anny Politkovské? Promiňte, ale vždyť jsem Vám to říkal: tak nám zabili starostu!

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: dst
Spustit audio