Dopad asteroidu by poškodil ozonovou vrstvu

14. říjen 2010

Dopad většího asteroidu do oceánu by neměl za následek jen vlnu tsunami. Počítačové simulace ukazují, že impaktová událost tohoto druhu by také těžce poničila ozonovou vrstvu.

Při „šplouchnutí“ velkého asteroidu do moře by se do atmosféry logicky muselo odpařit velké množství slané vody. Jak by to atmosféru ovlivnilo, zkoumali vědci z Institutu pro planetární výzkum (Planetary Science Institute) v Arizoně s pomocí počítačových modelů klimatu. Zaměřili se na simulaci dopadu středně velkých asteroidů o průměru 500 nebo 1000 metrů. Na průlet atmosférou jim vědci udělili průměrnou rychlost 18 km/s a nechali je pod úhlem 45 stupňů dopadnout do oceánu na severní polokouli.

Voda a sloučeniny chlóru a brómu z mořské soli, které se při impaktu dostanou vysoko do atmosféry, rozkládají ozon. Výsledky simulací ukazují, že dopad menšího asteroidu o průměru 500 metrů by poškodil ozonovou vrstvu pouze nad severní polokoulí, kam asteroid dopadl. V případě většího, kilometrového asteroidu by se zvedlo takové množství vody a páry, které by zaplnilo 16 milionů plaveckých bazénů olympijské velikosti – a to už by podle vědců stačilo na globální úbytek ozonu. Ozónová vrstva nad celou zeměkoulí by se dlouhodobě ztenčila na úroveň srovnatelnou s oblastí ozónové díry nad jižním pólem v polovině 90. let, kdy byla ozonová vrstva nejtenčí. Množství dopadajícího UVB záření by tak dosáhlo hodnot, které jsou pro živé organismy nebezpečné.

Zdroj: Earth and Planetary Science Letters

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.