Domy ze sutin, naděje pro lidi stižené přírodní katastrofou

10. říjen 2016

Hurikán Matthew zabíjel a ničil domy na karibském Haiti i ve Spojených státech. A zatímco počty přímých obětí nahrazují zprávy o hrozící choleře, média se aktuálně starají o to, jak jsme v podobných krizových situacích vlastně pokročili.

První dny a týdny po přírodní katastrofě se veškerá energie věnuje záchraně lidských životů. To je chvíle, která přitahuje kamery televizního zpravodajství, uvádí americký přírodovědný časopis Smithsonian. Když ale zpravodajské štáby odjedou, zůstává otázka, co si počít se vší tou sutí kolem?

Po zemětřesení z roku 2010 trvalo například obyvatelům Haiti, zaměstnancům vlády a humanitárním pracovníkům více než rok a půl, než odstranili alespoň polovinu z 35 milionů krychlových metrů sutin.

Suť přitom nejenže překáží obnově, ale může být zdraví nebezpečná, ne kvůli choleře, kterou způsobuje špatná voda, ale proto, že sutiny obsahují těžké kovy nebo azbest. A když už se vám suť podaří odstranit, problém nekončí, protože ji jen převezete na nějakou vzdálenější skládku.

Naděje pro 63 milionů lidí

S návrhem řešení teď přichází nizozemský odborník na udržitelný rozvoj Gerard Steijn a jeho firma Mobile Factory, která dokáže ze sutě vyrábět nové cihly, a zároveň z nich také staví nové příbytky pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou.

Steijn upozorňuje, že po celém světě je více než 63 milionů lidí ubytováno v promáčených stanech bez vyhlídky na lepší bydlení, i když jsou kolem nich materiály na dostupné domy.

Jeho mobilní stavební firma dokáže veškeré svoje stroje a nářadí vměstnat do dvou lodních kontejnerů, takže se mohou všichni rychle přemístit do potřebné lokality. Jejich zařízení tam roztřídí a rozdrtí suť do tekutého betonu. Z něho se pak odlévají cihly, které na stavbě vyztuží přírodní materiál jako mnohde v Asii dostupný bambus.

Inovativní řešení

Firma, která pracuje pro Evropskou komisi, nejdřív zbudovala prototypy domků na univerzitě, tento měsíc rozjíždí ale pozoruhodný pilotní projekt právě na Haiti, kde v oblasti Petit Paradis spolupracuje s třiceti místními rodinami.

Z každé rodiny se jeden člen naučí vyrábět doma vlastní cihly a za stavbu domků o dvou rozměrech – 60 a 100 metrů čtverečních – dostanou domorodci zaplaceno, aby mohli složit zálohu na jejich koupi.

Odstraňování následků zemětřesení na Haiti

Projekt počítá s tím, že každá rodina bude plným vlastníkem domu do deseti let. Stavba jednoho domku vyjde na dvacet tisíc dolarů, dům je odolný i proti silnějšímu zemětřesení a splňuje nizozemské stavební normy.

Zemětřesení jako v Nepálu nebo syrská uprchlická krize inspirovaly architekty k nejrůznějším inovativním řešením. Existují už modulové buňky, které si sestaví uprchlíci sami, překližkové skládací příbytky i bambusové ubytovny pro děti.

„Pokud nizozemský projekt uspěje, bude trvalejším řešením, které dokáže využít suť, s níž si místní mnohdy vůbec nevěděli rady. Zároveň je zbaví i ekologicky nebezpečných materiálů,“ uzavírá svůj příspěvek americký přírodovědný časopis Smithsonian.

autor: Jan Čáp
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.