Dohoda o volném obchodu

Přibližně před měsícem ji už schválila Sněmovna reprezentantů a z peruánské strany je také vše připraveno k tomu, aby mohla vstoupit v platnost. Zbývá pouze podpis presidenta George Bushe, ale ten je jistý, neboť byl to právě on, který tuto dohodu navrhl.

Zpravidla se má za to, že podobné dohody jsou pouze vyjádřením hospodářských vztahů mezi jednotlivými zeměmi. V případě Latinské Ameriky a Spojených států je tomu však trochu jinak. Často jsou tyto dohody spíše politickým rozhodnutím. Například když Bush plédoval za zmíněnou dohodu s Peru, upozornil oba zákonodárné sbory, že tím se vlastně postaví proti rozpínavosti venezuelského presidenta Hugo Cháveze. Ten totiž chtěl vnutit peruánskému presidentovi Alanu Garcíovi už od jeho nástupu k moci v polovině loňského roku dohodu ALBA. Je to zkratka Bolivariánské alternativy pro obě Ameriky, kterou spolu s Havanou podporuje Caracas.

Peruánská ministryně pro zahraniční obchod Mercedes Araos-ová se vyjádřila, že chudoba se nevymýtí dary, ale vytvářením důstojných pracovních míst. Proto dost dobře nechápe, jaký přínos by ALBA mohla pro její zemi mít. Tento a další výroky peruánských představitelů přiměly Hugo Cháveze k obvyklé reakci. Už loni prohlásil, že ztlumí vztahy s Peru, dokud se mu Alan García neomluví. Chlad mezi oběma zeměmi přetrvává dodnes.

President Bush několikrát zdůraznil, že stejnou dohodu je třeba podepsat i se spřátelenou Kolumbií, a to ze stejných důvodů jako s Peru: pomůže zadržet rostoucí vliv Chávezovy Venezuely v regionu. V neposlední řadě jsou tyto dohody vyjádřením spokojenosti Washingtonu s postupem jednotlivých latinskoamerických vlád v boji proti drogám. V případě Peru je to nadmíru důležité, protože ve Spojených státech se v posledních letech ozývaly hlasy, že místní vláda nepostupuje dost rázně proti drogovým kartelům.

V Limě si president García pochvaloval, že je to poprvé v dějinách, co američtí kongresmani schválili dohodu o volném obchodu tak vysokým počtem hlasů. Ve Sněmovně representantů dostala dohoda 285 hlasů proti 132 a senátoři ji schválili 77 hlasy proti 18. Je to první dohoda, kterou Kongres USA schválil od ledna minulého roku, kdy v něm demokraté získali většinu. Mnozí z nich jsou totiž proti takovým dohodám. Podporováni mocnými severoamerickými odbory tvrdí, že berou práci občanům USA, když umožňují prodávat ve Státech levnější zboží - řekněme z Peru - bez jakýchkoli celních a jiných poplatků.

Tentýž pocit mají odboráři a vůbec kritici těchto dohod v Latinské Americe. Vycházejí z teze, že dohody o volném obchodu podporují pouze bohaté občany. "Bohatí ještě více zbohatnou, chudí ještě více zchudnou," říkají. Podle peruánské vlády však dohoda přispěje k růstu severoamerických investic a tedy i k rozšíření pracovních příležitostí. Vzhledem k tomu, že Washington podporuje výrobu některých zemědělských produktů, rozhodli se Peruánci dotovat pěstování obilí, kukuřice a bavlny. Britská BBC zjišťovala, jak si chce Peru počínat, když se všeobecně ví, že USA ještě v příštích pěti letech nebudou mít zájem nakupovat ve velkém zboží ze zahraničí. Zmíněná ministryně zahraničního obchodu Mercedes Araozová se nebojí, že by peruánské produkty nenašly uplatnění na severoamerickém trhu. "Ostatně jednáme také s Čínou, s Kanadou a s Evropskou asociací volného obchodu. V rámci andských zemí už dohodu o volném obchodu máme stejně jako se Singapurem. S Mexikem jsme před jejím uzavřením," dodala.

V rámci slušnosti včera president Alan García poděkoval svému předchůdci Alejandru Toledovi za to, že loni v dubnu zahájil přípravu Dohody o volném obchodu, což umožnilo, že jednání mohla být završena už nyní. To se zatím nepodařilo Kolumbii ani Panamě, které jsou nyní na řadě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .