Dírkonošcům prší stavební materiál

Hlubina Challenger v Mariánském příkopu je nejhlubším místem světa, které leží v hloubce téměř 11 km pod hladinou oceánu. Pro většinu živočichů je zdejší prostředí příliš nehostinné, ale vzorky sedimentů ze dna ukazují, že prvoci z kmene dírkonošců jsou zde docela hojní. Tým biologů z National Oceanography Center v Southamptonu zkoumal dírkonošce, které z hlubiny Challenger vynesl v roce 2002 japonský robot Kaiko.

Dírkonošci dostali své jméno podle proděravělých schránek, jejichž otvůrky vystrkují drobné panožky. Schránky mohou být vytvořené z uhličitanu vápenatého nebo poslepované z malých kousků organického i anorganického materiálu. Vědci se domnívali, že v extrémních hloubkách není stavba slepovaných schránek možná, protože částice z uhličitanů a křemičitanů slepené vápenatým nebo organickým materiálem by zde nedržely pohromadě.

Ke svému překvapení ale zjistili, že dosud neznámé druhy dírkonošců z hlubiny Challenger své schránky slepují docela čile. Využívají k tomu stavební materiál, který jim přináší takzvaný "mořský déšť" - tedy materiál, který do hlubin "prší" z vyšších vrstev oceánu. Ve schránkách dírkonošců našli vědci kousky schránek různých příslušníků planktonu, který se vznáší u hladiny a po svém odumření klesá do hlubin. Objev tak ukazuje, že i nepatrné částice biogenních materiálů z hladiny mohou doputovat na samé dno a podílet se na tvorbě sedimentů.

Zdroj: National Oceanography Center Southampton, Deep Sea Research