Dilema na Berounce: Tisíc domů zbourat, nebo 3600 při povodni zatopit?
Má řeka Berounka při velké vodě zaplavovat hustě osídlené vesnice a města na dolním toku, jak se to dělo doposud, nebo se má řece postavit hráz, která by ovšem při přívalech vody zatopila unikátní krajinu Otty Pavla se zlatými úhoři, část chráněné krajinné oblasti a oblíbené místo dovolených?
Povodí Vltavy vypustilo do oběhu studii, která vypočítává dopady takzvaného suchého polderu. Proti tomu přišly demonstrovat stovky lidí. Na odmítavé petici se objevilo až 10 tisíc podpisů. S nápadem nesouhlasí ani ministři odpovědní za danou oblast.
„Ke studii mám celou řadu výhrad, mám připomínky zásadní i technické,“ uvedl v pořadu Pro a proti spolumajitel Lejskova-Kožíškova mlýna v Hlincích a vodohospodář Luboš Matějka.
Jeho zásadní připomínkou je, že dle studie je účelem nádrže ochránit 3600 budov na dolním toku Berounky. „Ty jsou nějak zaplavovány, ale všechny přečkaly velkou vodu v roce 2002, a jsou dále po rekonstrukci užívány.“
„Ale všechny domy, chaty, mlýny a rybárny v údolí by se stavbou retenční nádrže byly preventivně zbourány. Těchto domů je 984,“ dodal vodohospodář.
Tedy 3600 zatopeným, ale opraveným, by bylo obětováno téměř tisíc objektů. „To je naprosto nezdůvodnitelný poměr, který neopravňuje toto řešení,“ tvrdí Matějka.
Matějka: Většina objektů chráněné zástavby jsou chaty postavené v aktivním záplavovém území, které zde byly postaveny evidentně se souhlasem Povodí Vltavy, tedy naprosto v rozporu s dnešním povodňovým zákonem.“
Generální ředitel povodní Vltavy Petr Kubala připomněl, že předložená studie jen ukazuje, jak by se mohla řešit ochrana obcí na dolním toku Berounky před povodněmi.
Kubala: „Argumentu pana Matějky rozumím, stavby v aktivním záplavovém územím nemají co dělat. Je ale nutné si uvědomit, že to jsou stavby, které tam vznikly historicky a dříve, než byla stanovována záplavová území.“
„Studii jsme předložili samosprávě. A oni sami se musí rozhodnout, zda ji chtějí využít, nebo ne.“
Podle ředitele jsou přínosy řešení projektu jednoznačné. „Po povodních v roce 2002 a 2013 vzešly petice starostů postižených obcí k tomu, aby se udělala opatření pro ochranu proti povodním.“
„Zadání studie znělo, a to bych zdůraznil, nikoli výstavba přehrady Křivoklát, ale prověřit, zda by akumulace povodňového průtoku v takovémto krajinném profilu byla nápomocná a zvýšila by ochranu obcí na dolním toku Berounky. A studie řekla, že ano,“ konstatoval Petr Kubala.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.