Digitální chrám v Karnaku
Přes propast tisíciletí se můžete vydat na procházku staroegyptským chrámem v Karnaku. Američtí vědci zachytili jeho proměny v čase na digitálním trojrozměrném modelu.
Na východním břehu Nilu, zhruba dva kilometry na sever od Luxoru leží ruiny karnackého chrámu. Dnešní návštěvník si jen stěží udělá představu o tom, jakými proměnami toto náboženské centrum staroegyptské metropole Théby prošlo. Na počátku zabíralo plochu necelého hektaru a stál na něm jediný chrám. V době největší slávy zaujímal chrámový komplex plochu 28 hektarů a tvořilo jej 8 velkých chrámů, 10 malých svatyní, 10 monumentálních bran, 15 obelisků, 100 sfing a dokonce obřadní vodní nádrž.
Karnakem kráčely staroegyptské dějiny. Právě tady nechal faraón Achnatón zbudovat chrám nejstaršího známého monotheistického náboženství. Královna Hatšepsut přikázala při příležitosti svého nástupu na trůn velkolepě zrenovovat karnackou korunovační síň. Byly tu vztyčeny dva žulové obelisky a zbudována svatyně s četnými zobrazeními novopečené královny. Hatšepsut tím v očích staroegyptské společnosti stvrdila svou dominantní pozici v říši. Její synovec a následník Tuthmose III. se zase ze všech sil snažil, aby z karnackého chrámového komplexu jakékoli památky po vlivné tetičce odstranil. Snad proto, aby Hatšepsutiným dcerám zašla chuť vydat se v matčiných stopách a vládnout Egyptu.
Vědci z Experiential Technologies Center při Kalifornské univerzitě v Los Angeles nyní vytvořili trojrozměrný model karnackého chrámového komplexu, který dovoluje sledovat vývoj staveb od roku 1951 př. n. l. do roku 31 př. n. l. Využili k tomu výsledků práce několika generací egyptologů, mezi nimiž největší kus práce odvedli francouzští vědci. Vedle celkových pohledů na Karnak se nabízí virtuálním návštěvníkům možnost procházek katakombami nebo impozantními sloupořadími. Na trojrozměrném modelu vystupují do popředí i některé skryté souvislosti. Patří k nim například přirozené změny v průběhu nilských meandrů, které vzdálily tok řeky bezmála na kilometr od chrámů a dovolily tak významné rozšíření chrámového komplexu směrem na západ.
Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 24. 4. 2009 v 9:00.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
