Děti vystavené smogu mohou v pozdějším věku častěji onemocnět demencí, varují vědci

Skotští vědci s pomocí archivních materiálů našli vzorce, které naznačují, že vdechování znečištěného vzduchu v dětském věku může zvýšit pravděpodobnost výskytu demence ve stáří. Britský deník Guardian píše, že výzkumníci zjistili první náznaky negativního vlivu špinavého ovzduší na mozky psů už asi před dvaceti lety v Mexiko City. Toto město dlouhodobě bojuje s výrazným smogovým znečištěním.

Vládní komise Spojeného království přezkoumala před třemi lety 69 studií. Odborníci došli k závěru, že znečištěné ovzduší pravděpodobně zrychluje kognitivní pokles v pozdějším věku a zvyšuje riziko rozvoje demence. Vědci nalezli také určité důkazy o změnách ve vývoji mozků u dětí vystavených smogu.

Otto-Emil Jutila z Edinburské univerzity a zároveň hlavní autor studie říká, že zatímco úloha znečištění ovzduší jako rizikového faktoru pro demenci v pozdním věku už byla rozsáhle zkoumána, o účincích smogu v souvislosti s celoživotním zdravím víme méně.

Čtěte také

Už v roce 2004 byla zahájena studie o lidském mozku a stárnutí s více než tisícovkou účastníků. Všichni se narodili v roce 1936 a vyrostli v okolí Edinburghu. Pokud by vědci začali sledovat současné mladé lidi nyní, vedlo by to k velkému zpoždění při řešení problému.

Od 70 let věku účastníků studie vědci hodnotili jejich zdraví každé tři roky. Prvnímu člověku byla demence diagnostikována v roce 2011. V roce 2019 bylo nemocných už 17 procent, tedy každý šestý, přibližuje Guardian.

V další fázi výzkumu si vědci vzali do hledáčku období dětství sledovaných osob. Podle Massima Viena z Centra pro ekologii a hydrologii Spojeného království (UKCEH) je ve Velké Británii velké množství dat, ale odborníkům chybí údaje o používání paliv v průmyslu a dopravě v minulosti.

Sam Tomlinson ze stejné organizace dodává, že potřebná data byla získána ze zdrojů, jako jsou staré časopisy, knihy a statistické přehledy. Vzhledem k tomu, že na britských ostrovech se vždy používalo uhlí, bylo důležité odhadnout, kde a v jakém množství se spalovalo během 20. století.

Expozice znečištěnému ovzduší

Výsledky tohoto úsilí sice nedosáhly plné statistické významnosti, ale nabídly několik vzorců. Prvním a nejsilnějším výsledkem bylo, že znečistění ovzduší v roce 1936 souvisí s rizikem výskytu demence včetně Alzheimerovy choroby. V tomto roce byli účastníci výzkumu buď v lůně svých matek, nebo první rok na světě, dodává Guardian.

Čtěte také

Druhý výsledek byl pro vědce zajímavější. Na základě výzkumu se zdálo, že pobyt ve znečištěném ovzduší v období středního věku by mohl mít dokonce ochranné účinky proti vzniku demence. To ale může být způsobené dobou, která je potřebná pro rozvoj různých onemocnění.

Podle vědce Jutily může být expozice znečištěnému ovzduší ve středním věku spojená s dřívějším úmrtím na základě jiných chorob souvisejících se smogem, jako jsou kardiovaskulární a respirační onemocnění, a to ještě před rozvojem demence.

„Expozice znečištěnému ovzduší je celoživotní problém, který s sebou nese dlouhodobě škodlivé účinky na zdravotní stav. Naše studie zdůrazňuje důležitost snižování doby strávené ve znečistěném vzduchu po celý život, zejména pak ve zranitelných obdobích vývoje, jako je prenatální doba a rané dětství,“ vysvětluje Jutila.

Nová studie ukazuje, že výzkum zdraví starších lidí a znečištění ovzduší v minulosti může pomoci chránit budoucí generace. Kvalitnější vzduch může lidem pomoct i v pozdějším věku.

Studie ve Francii, Spojených státech a Číně zjistily, že omezení znečištění ovzduší může rychle snížit počty lidí, kteří onemocněli demencí, uzavírá britský deník Guardian.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Americké podcasty se staly informačním zdrojem mladých amerických mužů a ženou je politicky doprava. Z Běloruska se stala země zmařených snů. Hrůzy holocaustu připomíná osvětimský památník také na internetu. Italská vláda si chce posvítit na online hodnocení služeb. 

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.