Deset nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2008

22. září 2010

Vědecký časopis Archeology už tradičně vyhlásil desítku nejvýznamnějších archeologických objevů loňského roku. Na pomyslném stupni vítězů stanulo odhalené tajemství mayského modrého pigmentu, nález "maskované" mumie z Peru a objev jedinečné pohřební stély z Turecka.

K nejdůležitějším objevům roku 2008 zařadil časopis Archeology výsledky výzkumu obřadů mayských indiánů. Používalo se při nich modré barvivo, jeden z mála uměle vyráběných starověkých pigmentů. Mayská modř vznikala chemickou vazbou indiga na minerály z jílu. Ke spojení obou látek se využívalo zahřátí. Pigment byl nejčastěji užíván při obřadech boha deště Chaaka. Konkrétní podmínky zůstávaly zahaleny tajemstvím. Americký antropolog Dean Arnold došel k závěru, že modř nebyla vyráběn předem, ale připravovala se až při ceremoniálech, na nichž se pigment používal.

Druhý nejdůležitější objev roku se podařil v sousedství peruánské metropole Limy, kde vědci narazili na mohylu s neporušeným mumifikovaným tělem starým 1700 let. Mumie byla zabalena do šesti vrstev textilií z bavlny a lamí vlny. Na tváři měla dřevěnou masku s modrýma očima vyrobenými z lastur mořských mušlí. U těla se našly pletací jehlice, klubka vlny. Mumie zřejmě patřila ženě, která vedla cech výrobců textilií.

Za třetí nejvýznamnější archeologický objev loňského roku považují vydavatelé časopisu Archeology nález pohřební stély z tureckého Zincirli. Stéla z osmého století před naším letopočtem označovala hrob vysokého úředníka Kuttamuwy. Jedinečnost stély tkví v nápisu o 13 řádcích. Popisuje oběti použité při pohřebním obřadu včetně "berana pro duši, jež spočívá v této stéle". Poprvé se nám tak naskytla možnost nahlédnout do náboženských představ lidí o duši a jejím posmrtném životě.

Z dalších objevů se dočkaly uznání analýzy DNA pravěkých obyvatel Severní Ameriky izolované z lidských výkalů, jež přečkaly v oregonské jeskyni Paisley 14 300 let. Dále pak nejstarší známé olejové malby z jeskyní v afghánském údolí Bamiyan z 12. století př. n. l. a nález nejstarších evropských lidských ostatků ze španělské Atapuerky pocházejících z doby před 1,2 milionů let. Ve výčtu objevů roku 2008 figuruje i důkaz o používání bot pravěkými lidmi před 40 000 roky, objev vraku portugalského korábu z první poloviny 16. století u břehů Namibie, turecký nález obří sochy císaře Domiciána z roku 96 n. l. a tři tisíciletí staré důkazy o lovu velryb z pobřeží Beringova moře.

O nejvýznamnějších archeologických objevech za uplynulý rok jsme vás informovali v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9. 1. 2009.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.