Denver demokratům pomohl - ale konečné vítězství nezaručil

Sjezd měl ale také demonstrovat, že celá strana stojí jednotně právě za Obamou. A měl dokázat, že demokraté si věří, byť preference jejich kandidáta v posledních týdnech v průzkumech veřejného mínění poklesly. Vše měl korunovat čtvrteční Obamův projev, v němž se chtěl jako budoucí důvěryhodný a potřebný prezident předvést nejen 75 tisícům fyzicky přítomných divákům, ale hlavně celému zbytku Ameriky.

Jak se demokraté a Obama s těmito úkoly vyrovnali?

Dá se říci, že vcelku dobře - byť to, zda skutečně uspěli, ukáže až čas.

To platí hned o prvním bodě, okaté demonstraci jednoty strany. Obamovi pomohli manželé Clintonovi, kteří si s Barackem Obamou v hořké volební kampani navzájem uštědřovali ostré štulce. Čekalo se, že Clintonovi Obamu podpoří a vyzvou dosavadní voliče paní Clintonové, aby hlasovali pro Obamu. Nic jiného ani Clintonovi udělat nemohli. Pokud Hillary Clintonová chová v srdci sen o obnovené kandidatuře v roce 2012, musela se v Denveru nutně představit jako člověk, který zájmy demokratů staví nad své osobní antipatie; nemohla připustit zdání, že by Obamovi vítězství v prezidentských volbách nepřála. Totéž její manžel.

Jak se analytici shodli, přednesla senátorka Clintonová v Denveru výborný projev. Jistěže tím prospěla jednotě demokratů a jejich obrazu na veřejnosti, jistěže tím prospěla Baracku Obamovi - leč ona tím hlavně prospěla sama sobě. Představila se jako někdo, kdo poodstoupil v zájmu vyššího cíle - ale kdo se, bude-li zájem, může vrátit. A to ku prospěchu strany. Přínos vystoupení Hillary Clintonové pro samotného Baracka Obamu už může být menší. Před jejím denverským projevem byla téměř třetina těch, kteří by si ji bývali přáli za prezidentku, rozhodnuta odevzdat v listopadu svůj hlas nikoli Obamovi, ale jeho soupeři Johnu McCainovi. Teprve čas ukáže, zda Clintonová v Denveru přesvědčila většinu této Obamovi nepřející a velké skupiny demokratických voličů.

Denver samozřejmě nabídl i obrázek strany, která si navzdory poklesům preferencí svého kandidáta věří. Vytvořit tento obrázek tak, aby byl přesvědčivý, ale vůbec nebylo jednoduché. Obama v průzkumech veřejného mínění příliš dlouho vedl a značný propad jeho preferencí, který následoval krátce po triumfální cestě demokratického kandidáta po Asii a hlavně Evropě, musel ve stranických řadách vyvolat paniku. Nejhorší bylo, že se demokraté museli začít ptát, jestli už nekončí "obamománie", zda se hesla jejich vyvoleného neokoukala a zda Američanům nezačínají připadat prázdná. Na to však Denver odpovědět nemohl, to také ukáže až čas.

A konečně sám Barack Obama. Přiblížil si v Denveru prezidentský úřad?

To je sporné. Ale dělal co mohl, aby pochybnosti kolem sebe rozptýlil. Začal už před Denverem, kdy si za kandidáta na svého viceprezidenta vybral senátora Joe Bidena. Ten demokratickému tandemu dodává to, co postrádá Obama: přitažlivost pro dělníky a chudší část střední vrstvy (Biden pochází ze skromných poměrů), a také zkušenost v zahraniční politice. Tu Biden detailně zná z dlouholetého působení v čele příslušného senátního výboru.

V denverském projevu se Obama snažil přihodit další trumfy. Například slib snížení daní pro pětadevadesát procent zaměstnaneckých rodin - přičemž snížení daní slibují zpravidla republikáni, nikoli demokraté. Nebo slib, že Amerika pod jeho vedením přestane být do deseti let závislá na zahraniční ropě. Oba sliby musejí znít voličům velice libě - a to přesto, že alespoň ten druhý je zřejmě nesplnitelný. Obama však zoufale potřeboval být konkrétní, aby se zbavil nálepky, kterou mu dávají jeho kritici: že je sice dobrý rétor, ale s bezobsažnou rétorikou.

Obama se v Denveru pokusil rozbít i jiný stereotyp: že je celebrita, která nerozumí starostem prostých Američanů. Obama zmínil finanční těžkosti, které v minulosti zažíval, a z odtržení od života normálních lidí naopak obvinil svého soupeře, McCaina. Tomu nedávno ublížilo, že na reportérskou otázku, kolik domů a apartmánů vlastní, nedokázal spatra odpovědět a novináře odkázal na člena volebního štábu.

Podobných přehmatů se ale do voleb asi nevyvaruje ani Obama, který je momentálně, a to navzdory relativnímu úspěchu denverského sjezdu, v jisté defenzívě. A pokud demokratům kvůli Denveru přibude v čerstvých průzkumech veřejného mínění pár procentních bodů (protože ovládli zpravodajství), už brzy mohou o tuto výhodu přijít. Začátkem září na sebe upoutají svým nominačním sjezdem pozornost republikáni. A úspěšnost Obamova nominačního projevu se pak bude muset poměřovat projevem Johna McCaina. Ten z nich promluví jako druhý - a bude mít tudíž poslední slovo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .