Delegáti irácké národní konference chtějí ukončit boje v Nadžafu

16. srpen 2004

V neděli začala v Bagdádu dlouho očekávaná "národní konference" iráckých náboženských a politických vůdců, kteří mají ze svých řad zvolit jedno-sto člennou prozatímní Národní radu, tedy jakýsi předběžný parlament. Úkolem prozatímní irácké Národní rady bude dohlížet na vládní politiku a pomáhat a radit vládě při rozhodování.

Národní rada má mít také právo "veta", což znamená, že může přehlasovat nařízení rady ministrů, pokud se tak vysloví dvě třetiny jejích členů. V případě úmrtí nebo rezignace prezidenta by měla Národní rada právo zvolit jeho nástupce a bude též schvalovat státní rozpočet.

Hned první den zasedání irácké národní konference byl však poznamenán násilnostmi, když v jejím okolí, necelých 500 metrů od místa jednání, vybuchly minomentné střely. Podle agentury Reuter při tom zahynuli nejméně dva lidé.

Pondělí ale přineslo výrazný pokrok. Delegáti konference velkou většinou hlasů rozhodli o tom, že pošlou do posvátného města Nadžafu, kde už řadu týdnů zuří kruté boje mezi šíitskými povstalci a vládními vojsky, podporovanými Američany, vyjednávací tým, aby se pokusil sjednat příměří. Šíitské milice Muktady Sadra tam zabily v neděli další tři Američany a irácká vláda nařídila všem novinářům, aby okamžitě opustili město, což se považuje za předzvěst přípravy tvrdé vládní ofenzívy proti povstalcům.

Velký ohlas na irácké národní konferenci vzbudilo v pondělí vystoupení příbuzného Muktady Sadra, šejka Husejna Sadra, který působí jako šíitský klerik v Bagdádu a který vyzval povstalce v Nadžafu, aby ukončili boje a aby se místo toho zapojili do normální politické činnosti. "V civilizovaných zemích," řekl Husejn Sadr, "existují určité podmínky, které není možné porušovat, například to, že v nich není místo pro ozbrojené milice." A dodal: "Musíme se snažit, abychom společně přesvědčili Muktadu Sadra a drahé bratry Mehdijské armády, aby se přeměnili na politickou stranu, ať už bude inklinovat k jakýmkoli názorům."

Právě jeho návrh, vyslat do posvátného města skupinu vyjednávačů, podpořila většina přítomných iráckých činitelů.

Předpokládá se, že Muktada Sadr se skrývá na jednom z nejposvátnějších míst šíitského náboženství, v chrámu Imam Ali v Nadžafu, kde je prý obklopený davem svých stoupenců. Irácká vláda ovšem nařídila armádě, aby na tento chrán neútočila.

Americký deník New York Times v jednom z dnešních článků popisuje, odkud získává Muktada Sadr tak velkou podporu šíitů. Kromě posvátného chrámu v Nadžafu a jeho okolí má totiž také mnoho stoupenců na nesmírně chudém, dvoumilionovém předměstí Bagdádu, které je pojmenováno po jeho otci Sadrovo město. Tamní mešity slouží jako opevnění a sklady zbraní a ani američtí armádní velitelé, ani irácká prozatímní vláda premiéra Alávího, nejsou zřejmě ochotni v těchto hustě zalidněných oblastech zaútočit.

Jak mocné jsou Sadrovy milice, se ukázalo minulý týden, když Američané vyhlásili v Sadrově městě na 16 hodin zákaz vycházení. Muktada Sadr na to ale odpověděl po svém a aby předvedl svou moc, vyhlásil zákaz vycházení v celém Bagdádu. V jednu hodinu po poledni se pak náhle ulice vyprázdnily, všechny obchody zavřely a zaměstnaci odešli domů.

Členové Sadrových milicí se vydávají do centra Bagdádu i za denního světla - po skupinách dvou až tří motorových vozidel, z nichž vystřelují rakety na chráněnou oblast mezinárodní komunity na západním břehu řeky Tigris. A často se jim podaří zasáhnout okolí ostře střežených míst, jako je americká ambasáda anebo velitelství americké armády.

Zvláště nebezpečno je prý v noci a podle statistik iráckého ministerstva zdravotnictví umírá násilnou smrtí v Sadrově městě každý den průměrně 9 lidí. Někteří pozorovatelé sice tvrdí, že Sadrovy milice tvoří různorodá směs náboženských bojovníků a iráčanů, kteří bojují ze solidarity, ale propuštěné kriminální živly, které Sadám Husajn pustil z vězení těsně před začátkem války. Jiní ale naopak potvrzují, že povstalci jsou lépe organizovaní než si obvykle lidé myslí.

Zdá se proto, že snaha porazit Sadrovy milice vojensky by znamenala velké krveprolití. Skupina vyjednavačů irácké národní konference by měla dorazit z Bagdádu do Nadžafu už zítra dopoledne a podle dosavadních náznaků má jako reprezentace všeho iráckého lidu větší šanci dosáhnout úspěchu než dosavadní pokusy o příměří. Kdyby se jí podařilo sjednat dohodu, bylo by to vítězství všech zúčastněných.

autor: Jan Bednář
Spustit audio