David Koubek: Velikonoce statistické

Měl jsem dost práce, nebylo příliš času jít velikonočním zvykům a tradicím naproti. Třeba jít na Velký pátek do kostela. Na druhou stranu nikdo mi neřekl – pojď s námi nebo – to musíš vidět. Ano, na Velký pátek je volno. Někteří lidé chodí do kostelů – a některé tradice z odlehlejších oblastí byly námětem televizních reportáží. Ale kromě toho, nic moc.

Pravda, mám boule na hlavě. Měsíc a půl jsem se otloukal v samoobsluze o čokoládová vejce, zavěšená většinou na speciálních rámech mezi regály. Předražené, ale skutečně předražené pamlsky, které se dají pořídit na splátky. A prodá se jich spousta!

Ale jinak to ani se světskou symbolikou nebylo lepší. V Riu se objevila velikonoční vesnička, ovšem byla to spíš jakási pouťová atrakce s disneyovskými zajíčky. Velikonoční symboly, výzdoba v ulicích? Rodiny vyjely za příbuznými, na dovolenou, ven. Spíš den volna než reflexe.

Čekal jsem, že si mě nejdůležitější křesťanské svátky a zvyky s nimi spojené najdou. Koneckonců kolikrát jsem slyšel, jak je Brazílie statisticky podle celkového počtu věřících největší katolickou zemí na světě.

A naproti tomu Česko, o kterém se vypráví, jak je podle statistik jednou z nejvíce ateistických zemí na světě. Podívejte, jak bohaté to jsou tradice. Zčásti křesťanské – rozšířené mezi všechny ty ateisty. Půst, jidáše, řehtačky… A pohanská vajíčka či pomlázka - tedy tradice svátků jara, kterými byly Velikonoce po 40 let, kdy byl státním náboženstvím ateismus.

Říkám si, jestli ono totalitní zdůrazňování českých Velikonoc jako svátků jara, plodnosti, hojnosti, které mělo potlačit křesťanský význam, paradoxně tomuto křesťanskému svátku spíš nakonec neprospělo.

Na druhou stranu brazilský karneval – ač je také daný liturgickým kalendářem - může být v dnešní podobě od myšlenek křesťanství těžko vzdálenější.

Vede mě to k otázce, co statistika říká o našich životech? Osobně si o statistice jako o vědě myslím jen to nejlepší. Asi díky panu profesoru Segerovi, který nám ji skvěle přednášel.

Před špatným použitím statistiky nás v tříhodinových pátečních přednáškách vždy varoval – měl pro to vždy úžasné příklady – nejvtipnější z dob totality.

Stejně tak dobře si ale vzpomínám, jak nám jednou, v polovině přednášky, bez ohledu na tabulky řekl: Tak pojďme už dnes domů, když jsou ty svátky.